#1750 min22. 8. 2021stavebnictvínemovitosti
Michal Jurka
President & CEO · Skanska Central Europe
Zatím obrázek epizody — nahradí ho foto z natáčení
0:0050:00
O epizodě
Rozdíl v kultuře podnikání v několika evropských zemích.
Na co jste zvyklí v ČR neplatí jinde a může to být důvod proč vaše pobočka neprosperuje nebo krachuje.
Kdo bude pracovat na stavbách?
Z čeho budeme stavět za 25 let když dojde přírodní kámen?
Ekologické chování a udržitelnost je samozřejmost a týká se každého.
Patnáct otázek CEO Playbooku
🎯
Stejných patnáct otázek dostává každý host — od největšího
fuck upu po knihu, která mu změnila pohled na byznys. Odpovědi z téhle epizody
teprve zpracováváme; ostatní si můžete projít po tématech.
Na stejné otázky odpovědělo dalších 5 ředitelů
Projít otázky po tématech
Přepis rozhovoru
Zobrazit celý přepis
0:09generální ředitele top manažeři jsou tu géniové výkonem mašiny určitě jsou to také úžasní Lidé se zajímavými koníčky Poslechněte si Jejich největší neúspěchy nebo jak bych chtěli prožít svůj život znovu kdyby měli tu možnost například Já jsem chtěl být moderátorem
0:31nevím dobře Dobrý den chtěl bych vás přivítat na podcastu jobda number one dnešním hostem je Michal Jurka dobrý Michale Dobrý den Michali prezident z kanska Central Europe má na starosti Pět zemí Pět jazyků 5 kultur a obratem se blíží někde k miliardě Euro což jsou neuvěřitelná čísla co že vlastně Skanska dělá v těhlectě regionech v podstatě dá se to rozdělit na stavebnictví My děláme stavebnictví a to stavebnictví jak inženýrské čili silnice tunely železnice a tak pozemní stavitelství zejména výstavba bytů výstavba kanceláří a dalších věcí s tím souvisejících
1:15rozumím Takže to je docela jako obrovský záběr V čem je ta vaše priorita z hlediska zaměření Dále se tak říct No já bych řekl že úplně se nedá říct co je priorita protože my ve finále budeme mít ty tržby řádově téměř 50 na 50 mezi inženýma pozemním stavitelstvím ale liší se to podle jednotlivých zemí kde třeba v Rumunsku v Maďarsku děláme jenom pozemní stavitelství v Čechách naopak a na Slovensku jsme mnohem silnější v tom inženýrském než v pozemním a v Polsku zase máme mnohem silnější pozemní stavitelství než inženýrské ale v globále když to vezmeme jako balík tak budeme někde 50 na 50 mezi oběma Hm jak jsou na tom země vázané které jste popsal protože vy jste vášnivý házenkář jak na tom jsou kluci v Polsku v Rumunsku Já bych řekl že já bych začal Maďarskem protože Maďarsku je házená dokonce spor číslo 1 Eh tam se pumpujou neuvěřitelný peníze doházené maďarský
2:15týmy Pravidelně hraji u mistrů chlapský v Top čtyřce ženský dokonce leta letoucí vyhrávaly ženskou Ligu mistrů takže Maďaři Asi nejlíp A když se pak podívám na ty na ty ostatní výborný rumunský ženy skvělý polští chlapi a u nás a na Slovensku a doufám že ta úroveň půjde nahoru a že se vrátíme tam kam česká házená patřila jo patřili jsme mezi jako dobrý státy Já bych řekl že možná 40 let zpátky jsme vyhrávali mistrovství světa tak to je takovej sen všech nových generací házenkářů se k něčemu takovému přiblížit vlastně na olympiádě Jsme chlapi nebyli ne ani ženy ani chlapi a od postupu na olympiádu jsme byli poměrně daleko takže eh takže to je úkol úkol posunout házenou zpátky k těm lepším zítřkům To znamená že byste vlastně měli otevřít pobočku skansky ve Francii a učit se o těch francouzů protože ty vyhráli že
3:15jo tak kdyby kdyby to bylo tak jednoduchý tak asi jo ale ale samozřejmě tak jednoduchý to není a druhá věc je že my jako Skanska chceme být jenom na těch trzích kde máme nějakou základnu a úplně teď se nedíváme na jako expanzi někam jinam než kde v současné chvíli jsme
3:36proč to tak je že vlastně Skanska se nesnaží třeba expandovat je to nějaký Já musím říct že ono je to dáno historicky historicky Skanska expandovala eh Byli jsme v Jižní Americe v Africe ve spoustě v Rusku jsme byli ve spoustě dalších zemí Nicméně se ukázalo že bez toho řekněme lokálního zázemí a bez znalosti toho trhu to chvilku vypadalo velmi nadějně a pak to vždycky zkolabovalo z důvodu ať už to byly legislativní nedostatek lidí Neměli jsme přístup materiálu Neměli jsme vazby ze subdodavateli a postupně se začaly ty země kde jsme neměli takovou základnu opouštět až jsme v podstatě zůstali Zůstali u 11 zemí kde působíme kromě těch pěti V centrální Evropě ve Velké Británii všechny čtyři skandinávské země Dánsko švédsko-norsko-finsko a Spojené státy a nikde jinde v tuhle chvíli nejsme a ani se úplně nedíváme že bychom někde jinde chtěj být To znamená že do té
4:36jedině s vaším veteránským klubem té házené jestli Chápu správně Jo to by to by samozřejmě bylo dobrý Já zrovna můžu říct že se chystáme na začátku na začátku září do Chorvatska kde je každoroční Wild Cup se to jmenuje čili nazvíme to takové neoficiální mistrovství světa ono jich víc a jedno je v chorvatském omiši Tak se s kamarády chystáme kolem 8 září se vydat do Chorvatska A to jako oficiální nějaký jako Je to oficiální to má dokonce podporu evropské házenkářské federace Takže je to jedno z těch oficiálních z těch oficiálních turnajů pod lavičkou vhf a a je to obrovská zábava Hm a to je co 35 plus 40 plus nebo No teď už je to 40 + není to tak dávno co jsme hráli 35+ teď je to 40+ a dokonce v tom Chorvatsku je kategorie 42+ Tak to je přesně kategorie na kterou budeme mířit co se týká vlastně házené
5:36co jste si třeba stane z té oblasti přenesl do do byznysu určitě určitě těch věcí je Samozřejmě velká spousta Já bych začal první a to je taková psychická odolnost protože bych řekl každý kolektivní sport kde jde o výsledky určitou psychickou odolnost buduje druhá věc určitě týmová spolupráce protože to co je vidět na kolektivním Sportu že ani eh sebelepší jednotlivec nedokáže ten výsledek dotáhnout tak úplně stejně je to v tom byznysu že ani sebelepší top manažer Pokud nebude mít ideální tým lidí kolem sebe tak těch výsledků nedosáhne a a třetí věc třetí věc kterou bych řekl Hledejte vždycky v těch lidech to pozitivní protože i v tom kolektivním sportu i v tom byznysu když se budeme soustředit na pozitivní stránky tak dosáhneme lepšího výsledku než když se budeme pořád snažit odstraňovat ty největší nedostatky samozřejmě
6:36na něj musíme pracovat taky ale ten rozvoj těch pozitivních věcí určitě určitě přinese ten výsledek rychleji to je jeden z trendů vlastně v oblasti vzdělávání že jo že se vlastně neodstraňuju nedostatky ale primárně se zlepšují vlastně ty silné stránky Jo to je to co na co ne je to určitě ono a já jsem v tomhle trochu ovlivněnej Protože na začátku mé kariéry jako getálního ředitele nebo prezidenta jsem spolupracoval s Honzou milfaitem a Honza je poměrně známý tím že mluví zejména o pozitivní přístupu a tohle ovlivňuje jim tam určitě vidět je a je to skutečně Trend který dneska na tom trhu vidět je to znamená že to máte nějak pronuté i třeba do firemní strategie vzdělávání určitě určitě snažíme se i v té firemní strategii vzdělávání se zaměřovat na ty pozitivní věci a ty lidi rozvíjet v těch jejich silných stránkách
7:32může to být třeba nějaký jako příklad jak to jako třeba funguje Já bych řekl že možná takovej první příklad který bych řekl My jsme začali s extrémním vzdělávání mladých lidí kteří přichází do firmy aby nasáli tu kulturu a aby prostě byli schopni v té firmě pracovat a samozřejmě že se bavíme o těch věcech které se nepovedly ale zároveň okamžitě se z nich snažíme najít tu pozitivní věc která ovlivňuje budoucnost a více bavíme o tom faktoru úspěchu ne že bychom extrémně rozebírali ten Faktor neúspěchu samozřejmě Faktor neúspěchu si uvědomujeme ale ten Faktor úspěchu je věc o které mi úplně zatím neumíme mluvit protože já když se podívám obecně v tom v tom celém prostředí Tak když se něco nepovede Tak to rozebrat do detailu A když se něco povede tak já velmi často slyším No to jste měli štěstí a já nejsem přesvědčenej o tom že to je štěstí já jsem přesvěd
8:32o tom že zatím je práce těch lidí kteří skutečně přišli na něco co je posunulo do toho pozitivního výsledku a to je věc na kterou i v tom firemním vzdělávání se chceme zaměřovat No to je asi o nějaký osobnosti Čechů že jo My jsme výborný kritici a ty Američani životy jsou naopak Jako že jo ty jsi schválí s prominutím chvály za každý prd no a nemusíme chodit tak daleko jakoby Američanům protože velmi podobná nátra jako Američani jsou Poláci jestli něco je bych řekl Pozitivní na na Polské kultuře tak je to to že umí sebemenší věc která se povede umí odprezentovat úplně stejně jako ty Američani a skutečně žijí na takovém tom obláčku toho pozitivního takže nemusíme ani do Ameriky to je docela zajímavé protože Michal Jurka prezident z kansky se kterým se dneska bavíme eh želvu v několika zemích žil v Norsku žil v Polsku ty jste
9:32i že máte na starosti Maďarsko že jo Rumunsko to znamená zase je docela dokážete vnímat ty rozdíly rozdílné přístupy jednotlivých jednotlivých zemí Pojďme se k tomu jako víc víc pobavit Vy jste zkusili třeba porovnat ty kultury mezi sebou tak já možná Začnu od jihu začnu v Rumunsku a pro mě asi největší šok z rumunů byl že jsou nám kulturně poměrně blízcí a obrovská výhoda rumu je že velká většina těch lidí kteří se pohybují v byznysu mluví anglicky což samozřejmě je dáno historií tím že pro ně to byl Únik do světa tak se tím jazykům poměrně hodně věnovali a řekl bych že jsou Rumuni velmi důslední a jdou si za svým že chtějí něčeho dosáhnout když se podívám na Maďarsko velmi zjednodušeně to řeknu tam je extrémně vidět historii rakouska-uherska prostě Maďaři se nadále cítí jako ta velká Uher
10:32země která prostě by měla ovládat ovládat Evropu a každý by měl poslouchat a není to jenom orbán který je jeden z nejviditelnějších politiků ale takhle to i v těch lidech a zároveň tím Maďaři strašně drží při sobě a to je věc kdy proniknout na ten maďarský trh bez maďarskýho zázemí a bez maďarskejch lidí je téměř nemožné docela zajímavé protože já mám pocit jako z mého úhlu pohledu že Maďarsko je pro mě skoro jako neviditelné že oni jako neslyším Jo kromě toho dna No ale oni je úplně nepotřebujou aby o nich bylo slyšet protože oni jsou natolik přesvědčení o té své velikosti a dokonalosti eh dané tou historií Takže oni očekávají že my se budeme zajímat o ně než že by oni nám prezentovali jakoby co se jim povedlo Slovensko je nám určitě nejblíž ale zároveň když se podíváme třeba na emocionální fungování lidí tak na Slovensku Ty emoce hrají mnohem větší
11:32než hrají tady u nás v Čechách a zároveň ten patriotismus stejně český tak Slovenskej ji v tom byznysu hraje roli já Vždycky říkám že když chce Čech šéfovat Slovensku tak by tam měl strávit poměrně dlouhou dobu a stát se napůl slovákem aby byl schopen aby byl schopen kulturně ty Slováky přesvědčit že to myslí dobře A když se podívám na Polsko Tak eh to vypadá My mluvíme podobným jazykem i ta Skandinávie nás vnímá je to střední Evropa a podobné jazyk podobný kultury a jestli někde vidím obrovskej rozdíl v kultuře tak to bude mezi námi polákama já uvedu jeden příklad historickou zkušenost já z Čech jsem zvyklej když na konci jednání si podáme ruku tak to znamená že jsme dohodnutí a řešíme detaily jak tu dohodu dostat na papír v Polsku pro mě byl obrovský šok po prvním jednání kde jsme si podali ruku já to vnímal že jsme se dohodnutý Polák
12:32vlak to vnímal že začínáme jednat takže to je to je poměrně velký rozdíl druhá věc je Poláci na rozdíl od nás jsou extrémně hierarchičtí to znamená čím vyšší funkci tam člověk má tak tím víc je na jednu stranu respektovanej na druhou stranu se nezpochybňujou jeho rozhodnutí což občas vede k tomu že když řeknete blbost tak ten Polák ji bere že to je Dogma že to je správně tak to je druhá taková věc a třetí věc je v Polsku je důležitý Právě díky té hierarchii kontroflat práci podřízených Pokud jim necháte velký prostor tak Eh tak to může Skončit špatně Jasně že to může být jeden z důvodů ty kulturních rozdílů že hodně českých firem když zakládal pobočku v Polsku tak zkrachovalo že nechápali vlastně tenhle ty dva základní principy které jste teďka popsali No já bych určitě všem doporučoval když by chtěli do Polska nechat si udělat
13:32kulturní trénink na rozdíly v kulturách česká Polska protože ty rozdíly jsou opravdu obrovský a je to daný v Polsku když se podíváme historicky Poláci i když věděli že prohrají vždycky bojovali do posledního může být bojovaly když se podíváme na to český v uvozovkách vejcosty My jsme nikdy v podstatě historicky za posledních 300 let nebojovali My jsme vždycky našli nějakou cestu jak eh jak to přežít Ale nikdy jsme se nepostavili na odpor a ti Poláci v podstatě jakoukoliv válku která se objevila taky Poláci do posledního může bojovat a je to v nich ta Národní hrdost a ten přístup k tomu světu v porovnání třeba z norskem Tak já bych řekl Norsko je nám velmi blízký s jedním velkým rozdílem přece jenom ta nazvěme si taková ta Skandinávská a teď v uvozovkách úplně zle nadřazenost a přehlížení
14:32toho východu je v tom samozřejmě cítit prostě oni jsou nejbohatší národ Norové Oni mají obrovský zásoby ať už ropy nebo plynu a tak dál a na tom je to postavený že že v podstatě ti Norové všechny včetně švédů teda trošičku přehlížejí protože oni jsou ten nejbohatší národ jakože Norové přehlížej i Švédy Norové přehlížejí Švédy a je to docela zajímavý je to trošku takový syndrom toho mladšího bratra tak jak po rozdělení federace My jsme se dívali na Slováky jako na tom mladšího bratra tak být si to v té Skandinávii nepřipustit tak ti Norové se na ty Švédy dívají tak jako na mladšího bratra No to je hodně zajímavé Já bych já to s ním obráceně že bych očekával že eh že jakoby že Švédové jsou takový ty lídři té Skandinávie tak vy říkáte že to jsou Norové No já bych řekl Švédové jsou lídři ve spoustě věcí Protože
15:32prezentují navenek a letínorové se na to dívají v určitých chvílích s takovým mírným despektem protože oni jsou přece ti kteří jsou z nich nejbohatší a vy nejlíp jak se všechno dělá a je poměrně zajímavý Tak jak Když půjdete v Praze do hospody tak vás v 50% bude obsluhovat Slovenská číšnice nebo slovensky číšník tak úplně stejně to bude v hostu tam vás bude obsluhovat Švédská číšnice nebo švédský číšník Proč je v tom Norsku i ty platy jsou na mnohem vyšší úrovni než než v tom Švédsku a tak jak Slováci po revoluci utíkali do Česka za lepším žitím tak spousta těch švédů byť to takhle nepřiznají se přesouvá do toho Norska protože tam ten výdělek je přece jenom lepší A když to vezmu z toho pohledu toho kontraktu který jste podepisoval s tím Polákem Co by se stalo v Norsku No já si myslím v tomhle jsou Norové úplně blízcí návnorové když si podají ruku tak tu dohodu ctí a snaží se
16:32přidat snaží se hledat ten kompromis aby byli všichni spokojeni takže tam tam s jakoukoliv dohodou dohodou problém nebyl z pohledu třeba investic nebo otevření nové pobočky jo když jsem česká firma se úspěšná Přemýšlím nad tím kde budu inspirovat vy znáte několik zemí Rumunsko Polsko Maďarsko Norsko trošku asi švédsko-švédská firma eh kam byste doporučil jít Kde tu pobočku otvírat a proč tak to je poměrně zajímavá otázka Já bych eh doporučil Polsko přes všechny tyhle věci O kterej mluvím tak Polsko je obrovský trh kde se točí jedny z největších peněz v Evropské Unii a výhoda toho polského trhu je že ty bariéry toho vstupu nejsou až tak extrémně velký když se podíváme do Skandinávie tak oni Sice se hlásí k té otevřené kultuře Nicméně bariéry vstupu firmy
17:32na trh ve Skandinávii jsou mnohem větší než my jsme zvyklí v střední Evropě ale samozřejmě záleží na typu byznysu který chcete dělat na co v podstatě jestli budete honit tržby Nebo chcete nějakou nějaký moderní trendy a tak dál protože když byste chtěj se vám moderní trendy tak bych řekl určitě Skandinávii Takže záleží pro kohokoliv co v podstatě chce sledovat ale kdyby to bylo tržby tak a bariéry vstupu tak to bude Polsko co tím myslíte moderní trendy Tak já bych řekl třeba ve výstavbě když se dívám na nás tak jak se pracuje se dřevem Jak se pracuje s ekologií Jak se pracuje s digitalizací tak Eh tak určitě ty trendy udává udává Skandinávie a tam se Máme poměrně hodně co učit To je pravda že jsem teďka jsem byl 14 dní skoro plností ve Švédsku eh a jel jsem se projet s nasíka Jakub se moje dcery říkali že to je
18:32tam je samý jezero Kam se podíváte jedete přes jezera Tak jsme se jeli projet a objednávali jsme si lodičku a tam prostě taková ta lodní eh Jak se to jmenuje kontejner Tak tam prostě měl naskládaný borec lodičky vytáhl iPad jo naťukala rezervační systém chceš prostě posunout zítra není problém ťuk ťuk ťuk prostě všechno přes kartu objednaný a přitom to bylo úplně mikroživnostník že jo který měl prostě 20 lodiček v kontejneru prostě na břehu a je úplně totálně totálně prostě jako v softwaru tak jsem se ho ptal jako co to je za software jako to jsem se tady prostě jako našel objednal a je skvělé A Používám ho No já si myslím že tohle tak jak je to vidět že ve Švédsku se téměř nepoužívá hotovost tam už všechno zaplatíte kartou tak to jsou takový ty drobnosti který jsou extrémně viditelný pro nás úplně stejně jak to popisujete s tím systémem že v kontejneru má 20 lodí a jede všechno online tak
19:32To jsou věci které možná neudávají úplně trendy ale je to ten základ z kterého potom vychází to že když přijdete do baráku tak si otevíráte mobilem protože už klíče nejsou potřeba a tak dále a tak dále a pak samozřejmě když se podívám v tom stavebnictví tak dneska v tom Švédsku dokumentace stavby je celá elektronicky a těch papírů je minimum u nás když se podíváte na dokumentaci stavby kdybychom vzali nějakou dálnici tak tady tu kancelář zaskládáme papíry Možná nám to nebude stačit a to a to je ten to je ten největší rozdíl možná ještě vlastně cenově jste říkal jako že nejmenší bariéry vstupu jsou do Polska ty bych řekl jako cenově Na co jsou zvyklí ty zákazníci protože to co já jsem teďka zažil je že jsem všechno platil zhruba nominálně Stejný akorát teda bohužel ta švédská koruna 2 5x a je to jako vyšší To znamená že když jsem šel do obchodu tak jsem zaplatil za chleba
20:32ale bylo to ve švédské korunách to znamená 75 je to podobný vlastně je to úplně stejný vestavnictví my když se bavíme s kolegy ze Švédska a měli jsme tady managementu kolegy ze Švédska oni v podstatě říkají vy uděláte stejnou práci dostanete za ní stejný peníze akorát ve Švédsku je to dva a půlkrát tolik Díky Rozdílu kurzovnímu rozdílu mezi Českou korunou a švédskou korunou Takže pokud já nevím něco na stavbě stojí 100 tak to stojí 100 v Čechách ale 100 českých korun a ve Švédsku to stojí taky 100 ale 100 švédskej korun a úplně stejně když se podíváme na platy Tak ten český člověk na té stavbě bude stát 40 000 český korun a za stejnou činnost ten člověk ve Švédsku taky má 40 000 ale ale samozřejmě švédský korun v Norsku No a v Norsku bych řekl že jich bude mít třeba 60 No jo Tam jsme ještě víš Tam jsme ještě Výš určitě jakoby pokud
21:32jde o výše výdělku tak Norsku je na tom ze všech nejlíp a my když jsme naši dělníci pracovali v Norsku tam je dokonce státem garantovaný minimum který měli dostat A to pro ně byl zážitek já to řeknu nadsázce na celej život protože tolik peněz si někde jinde na světě neviděl jasně To znamená že když bych překročil jakoby ty byrokratický bariéry jak se dostanete skandinávský trh tak je tam zase jako Větší potenciál na cestě je tam potenciál na zisk na druhou stranu vzhledem k tomu jak ty ekonomiky jsou rozvinuty tak třeba v tom stavebnictví ten prostor tam není až tak velkej jak třeba v tom Polsku protože eh síť infrastrukturní ve Švédsku je nadsázce řečeno téměř hotová kdežto v Polsku nebo v Čechách ten prostor zlepšovat tu síddě poměrně velké teď se bavíme vlastně o stavebnictví že už je tam eh ta pokročilejší doba jako my jsme zvyklí jet do Německa Koukám jak ty silnice jsou hezké a rovné a
22:31v Čechách ne tak to je podobné No a já bych úplně tady bych se trošku ohradil protože já teď když jsem jel na dovolenou jsem jel i přes Německo a já bych úplně neřekl že je to až tak velký rozdíl a jsme zpátky u takové té české povahy že eh když se podívám na rekonstruovanou D1 tak máme eh většinu úseků v perfektním kvalitě a stihli se včas ale celou dobu se bavíme o tom jednom nešťastným Kde byl ten sníh všechno se to nepovedlo a tak dál a v tom Německu když se podíváte tam je toho rozkopaného mnohem víc než u nás když je takovej těžkej sníh jak byl na vysočině a tím to nechci obhajovat tak v Německu zastaví dálnici a všichni chápu že dálnice 4 hodiny bude stát než se odklidí ale ale prostě to je věc kterou My viděli nechceme No já to vždycky přirovnávám to stavebnictví k tomu v Čechách by každej mohl být i trenér fotbalového nároďáku protože když hraje fotbalovej nárok všichni tomu rozumíme co všechno ten trenér udělal špatně co všechno
23:31protihráčů udělají špatně a stejně tak je to u té výstavby a pak se díváme za ty hranice a říkáme a v tom Německu Je to perfektní je to krásný v Rakousku je to perfektně je to krásný a ty si něco tam úplně stejný jako u nás já s váma vlastně z hlediska té dopravy v Německu docela souhlasím protože mám trochu zkušenost že jo zježděním Kolem Mnichova a tam je to hodně náročné jo i když tam jsou tři pruhy tak v zásadě prostě se v pátek sobotu eh dopoledne vůbec nedá jezdit protože vlastně Všichni jezdí do kolečka a ta doprava tam je extrémní což si myslím že v tom v tom rozcu se nebo ve Švédsku trošku jako vyřešili nějakým způsobem že jo eh já z hlediska nějakejch ekologických ekologickýho vnímání to docela jako registruji že vlastně jako eh v tiskárenských zemích Ta doprava je nějakým způsobem umírněnější že jo do té ekologie a což je možná jako zajímavé téma ve stavebnictví že jo ve stavebnictví Je oblast která je
24:31ekologický dost jako náročná že jo jak vy vnímáte vůbec jako v lese ekologie jako vy sám osobně nebo jako zástupce firmy Tak já možná začnu jak to vnímám sám osobně a myslím si že tam největší vliv na mě mají moje děti protože já mám 11letý a devítiletý teď budou mít na podzimní 11 a devět a ten jejich pohled jakoby na na ten svět a na budoucnost toho světa je úplně jinej než se měl já v deseti v 11 letech takže tam jakoby ta edukace která přichází z toho našeho systému směrem k tomu že budoucnost planety a tak dál tak má určitej vliv A co se týče stavebnictví Já se na to dívám přesně z opačného pohledu jedna věc je Mě by se líbilo pokračovat dál na těch zdrojích který tady historicky jsou ale oni už tady nebudou když se podíváme na kamenivo tak jenom v České republice odhaduje se že za nějakých 25 30 let pokud se nestane nic zásadního
25:31nějaká změna tak dojdou zdroje přírodního kameniva a v ten okamžik ten okamžik musíme mít připravenou alternativu jak tohle řešit takže to jsou věci který ovlivňují stavebnictví a který který budou mít extrémně vy v do budoucnosti a tím že Jsme původem Skandinávská firma tak i ten tlak s tématarské společnosti je abychom ta zelená řešení hledali ne proto že jsou jenom dobrý a přináší nějaký pozitiva k té ekologii ale i proto že to je budoucnost a ty peníze budou možná dřív než si myslíme ležet právě v těch zelených řešeních to téma ani neznám že by měl docházet kamenivo To znamená že jako nebude vápenec jestli si Chápu správně No nebude Žádnej kámen protože když se podíváte od 7 let minulého století se v Česku neotevřel ani jeden novej lom a všechny stávající mají nějaký limity
26:31vytěžení kameniva a to kamenivo postupně dochází a když to vidíme jestli se daří otevírat alespoň nový etáže v těch stávajících Lomech i to je i to je poměrně složitý a to bude mít určitě obrovský vliv na trh a to jeden z důvodů proč proč my třeba přicházíme eh s tím unikátním rebetonkem ve spolupráci s RC Techem Kde v podstatě vyrábíme beton na zvuku Se stavebního odpadu a to je budoucnost která která určitě která určitě na tom trhu bude Takže se budou přesívat skládky jo jestli Chápu správně Nebo jak to funguje No v podstatě funguje to tak že když správně naplánujete zbourání stávající budovy tak jsme schopni v podstatě předrtit tu schůd z té stávající budovy a vyrobit z ní nový beton v tuhle chvíli samozřejmě nejde to do úplně všech konstrukcí abychom byli úplně upřímní ale ale samozřejmě Ten vývoj bude směřovat i do těch
27:31do těch do těch dalších konstrukcí zároveň když se podíváme na recyklaci asfaltu dneska vyfrézujete starou vozovku a třeba 60 % materiálu jsme schopni na těch moderních obalovnách vložit zpátky do toho procesu a vyrobit novou asfaltovou směs která je ze 60 % recyklovaná když se podíváme na na silnice když se rozbourá starej beton konkrétně třeba na tdičce tak se dokáže předrtit a do podkladní vrstev se velká většina toho betonu toho betonu vkládá zpátky a tím pádem neskládkujeme nezatěžujeme neuměrně životní prostředí a tak dále To jsou věci který má My se zabýváme zabývat se budeme a vidíme v tom skutečně budoucnost ve které určitě budou ležet peníze už na to Reaguje Evropská unie nebo česká vláda že třeba do tendru prostě dává nějaký kritéria v tomhle No já bych řekl že úplně
28:31ne ale samozřejmě kritéria který se vkládají je třeba energetická náročnost budov A to už se začíná vkládat možná ne tolik U Státní zakázek ale soukromí investoři kteří pak ty budovy budou provozovat tak bez té certifikace energetické náročnosti té budovy už by v podstatě žádný barák neinvestovali takže to jsou věci který se postupně Postupně do toho dostávají A když se podíváme na bytou výstavbu velmi populární fungování šedé vody to co vysprchujete tak se pročistí splachují se tím toalety to je věc která ušetří obrovský množství vody které je tady taky nedostatek a do budoucna bude taky nedostatek vody takže to jsou věci kterými se dá ušetřit to co zatím bych řekl že je největší problém je že ten koncový Zákazník si to zatím úplně neuvědomuje a není ochoten za to zaplatit víc
29:29což je rozdíl proti té Skandinávii kde ten koncový zákazník už je natolik v uvozovkách řečeno vzdělaný že je ochoten nějaký bonus za to že to bude zelený připlatit Tak já věřím tomu že třeba je náš Podcast v tom směru trochu může pomoct Dobře vy jste zmiňoval vlastně o dcera že jo že vlastně i vám mění nějakým způsobem pohled jako na život já tomu úplně stejné moje dcery prostě tady jsem byl ve Švédsku tak jako jedem nakupovat Říkám Ok tak něco můžeme nakoupit jsme na dovolené že jo tak a šli jsme do sekáčů Hm jo že prostě jako oni se na to dívají jo Záleží to je levnější samozřejmě místo Švédsko úplně ne ale za B že prostě jako ten výrobek můžu zachránit jo že opravdu je tam prostě ten pohled úplně jiný než třeba mě vůbec jako napadlo že jo jo možná naše generace jako se na second nový věci pomaličku potom komunismus začnou dívat jako jo
30:29jako divný nebo možná někdo se na to dokonce dívá jako že to je ostuda chodit jako po někom a teďka ta mladá generace vlastně už se na to dívá jakože zachraňuje planetu Jo já si myslím že spousta takovejch věcí ve kterých jsou schopni ty děti nás ovlivnit další téma kde jsem ovlivněnej jak starším synem Tak mladší dcerou je bezpečnost jo a já když se podívám 15 let zpátky Kdo z nás by si vzal na kolo přilbum když se podívám Dneska tak eh i když bych řekl dětem pojedeme tady 50 metrů k sousedovi tak by bez přilby nikdy nevyjeli Mají to automaticky v podstatě v tom svým mozku nastavený že to je věc že to je věc která funguje a já si můžu bezpečnostní ono je to priorita naší firmy dlouhodobě a je to vidět na stavbách kde kde naši lidi pracují a samozřejmě Ten přerod který v člověku nastává není danej tím že centrála přikáže a teď
31:29pracujte bezpečně je daný tím že ten člověk osobně se rozhodne že je to pro něho priorita chce s tím něco dělat
31:37což pro čechy možná je pro ty Poláky docela těžké tak myslím že my jsme takový jakože jo to jo ne samozřejmě je to pro nás těžký protože obecně ty naše kultury říkají když přijde něco z centrály tak primárně je to špatně že jo protože centrála nic dobrého z centrálních Nikdy nikdy nevzešlo ale samozřejmě když nad tím člověk začne přemýšlet a udělá si z toho eh takovou řekněme vnitřní vlastní analýzu tak Eh tak je spousta věcí který dávají logiku a chce to pouze čas aby člověk přesvědčil sám sebe a já když to vezmu u té bezpečnostní znovu například tak před 20 lety kdybych sekal doma trávu tak bych to 100% dělal v žabkách a stoprocentně v krátký kalhotách dneska když jdu sekat trávu vám vždycky pevnou obuv protože jsem viděl co se může stát když jenom odletí kamínek a když budu sekat s křovinořezem tak budu mít 100%
32:37sluchátka jí brýle ale když jsem to začal dělat takhle 10 let zpátky tak se mi všichni směje že jsem mimozemšťan dneska když vidím jak lidi sekají zahrady tak spousta lidí už je posunutá tímhle směrem a úplně stejně to funguje na těch stavbách Ono to není o tom jestli si člověk nasadí brýle nebo má na hlavě tu přilbu ale to o té kultuře a toho přístupu kdy ty lidi tak jak 50 let zpátky tak dneska zpátky se vracíme k tomu že jeden dává pozor na druhýho aby se něco nestalo
33:06zajímavé včera jsem jel z Moravy domů Poslouchal jsem historky na laně tam totiž Jaká jako legenda vyprávěl jak si kluci hráli A zkoušeli pevnost myček osmička se roztrhla a utrhla utrhla mu ucho u jednoho klukovi který tam byl že to je docela jako zajímavé samozřejmě asi takovýhle historky se prostě jako určitě objevují na stavbách eh vy vnímáte jako protože jste ve stavebnictví možná 20 možná 30 let vnímáte ten rozdíl jako diametrální ne ten rozdíl je diametráni a když jsem před 20 lety začínal na stavbě tak Eh tak bylo úplně normální že si šoféři dali po obědě pivo Bylo to úplně normální Protože to nevnímali že je to nějaký riziko dneska přes všechny testy na alkohol by si to pivo nikdo k obědu nedal a to je takový jakoby viditelný Příklad ale když se podíváte
34:06plánování Jak funguje plánování jaký další technický věci jsme schopni na tu stavbu dát aby ti lidi byli ve větším bezpečí tak je to obrovský rozdíl samozřejmě ne u všech Každý se k tomu dostává postupně ale jenom na budovách těch větších zhotovitelů Všude je zábradlí 20 let zpátky žádný zábradlí neexistujou prostě lidi chodili na hraně pádu občas někdo spadnul a odpověď byla Nojo je to stavebnictví to se stává dneska pád z výšky byť je to pořád jeden jedno z největších rizik tak aby byly smrtelný pády z výšky na těch na těch budovách tak je mnohem menší počet lidí kteří padají z výšky ať už jsou to lana na které jsou přivázaní aby nespadli ať už je toto zábradlí a to co je klíčový to co vidím já je že tak jakoby to myšlení lidí se mění k tomu že se každej chce večer vrátit domů že to riziko je vyhodnocen jako mnohem větší než bylo třeba před
35:06pěti lety do Jaký míry třeba k tomu přispívánka robotizace digitalizace té bezpečnosti Já bych řekl že téměř minimálně v tom našem prostředí samozřejmě budoucnost nějakejch robotů asi asi na stavbách se objeví roboti ale já úplně nevěřím že nějak masivně Já věřím že to bude pořád o té o té poctivé lidské práci a samozřejmě digitalizace pomáhá v tom když máme 3D model budovy nebo cesty tak jsme schopni samozřejmě se vyhnout tomu aby nastala kolize Já nevím stroje s člověkem ale ale je to řekněme v menší míře ale samozřejmě 3D modely pomáhají v tom že kolem těch strojů se motám mnohem míň lidí právě protože už to nenávidíme nenavádíme lankem ale navádíme to navádíme to 3D modelem Kde na té obrazovce ten
35:57ten operátor té mašiny vidí co má dělat A nepotřebuje kolem sebe tolik lidí co tím myslíte že nevádí ty lankem v podstatě když si představíte dálnici eh nebo silnici tak historicky po obou stranách silnice se natáhlo lanko jako taková lanko dráha a tím byla naváděna v podstatě výška pro kladení těch vrstev dneska tu výšku pro kladení vrstev máme v 3D modelu a tím pádem přes obrazovku ten stroje naváděný sám a nemusí tam stát ti lidi kteří upravují to lanko a motají se kolem toho stroje jo že mluvíme o stavbě silnic Tak rozumím eh se týká když se vrátíme zpátky k té házené o tom že vy jste říkal že jedna z důležitých věcí jestli dobře umět poskládat tým jak v té házené jo Takže v těch veteránech si vybíráte dobrý tým i v té manažerské práci
36:57také Co jsou pro vás takové ty klíčové klíčové body pro výběr svých podřízených toho týmů prostě já si myslím že asi neřeknu nic převratnýho a možná začnu něčím A co je pro mě extrémně důležité a to je chemie Pokud chemický ti lidi si sednout tak je v podstatě téměř jedno jestli ten člověk je takovej Nebo makovej protože mně se osvědčilo najímat lidi na základě přístupů nikoli na základě toho co všechno umí protože většina věcí se dá naučit ale bez toho správného přístupu a bez toho tahu na bránu eh to úplně nepomůže takže to bych řekl jako jednu věc a druhá věc což taky není nic novýho Člověk by se měl obklopovat lidmi kteří minimálně v jedné činnosti budou lepší než on samotný a takový lidi a dneska kolem sebe mám Funguje nám to ale je to přesně dané
37:57Myslím že kdyby nefungovala ta chemie a ti lidi spolu nebyli schopni komunikovat tak můžete mít 10 géniu a nikam to nedotáhnou a to je to je možná jedna z věcí u toho týmu udělat z toho skutečně tým A nemít to 5 10 individualit který jsou sice perfektní ale nejsou schopni spolu fungovat Mhm Je vlastně řešit to vůbec jako výběr výběr lidí protože ve stavebnictví Je to docela jako problematický přece jenom lidi z Evropy stále méně chtěj pracovat manuálně Tady je ta manuální část tam určitě jako je eh jak je to pro vás jako kritická oblast Já bych řekl že když se podívám na manažerský role na nějaký bílý límečky tak tam ten problém Až tak Až tak velký není a ten trh pořád je zásobenej lidma který který jsou ochotný v tom oboru pracovat ale co se týče těch modrejch límečků jestli to tak můžu nazvat nebo těch dělnických profe
38:57to začíná být extrémní problém Pro všechny nejenom pro nás ale pro všechny protože první vlna odchodu ze stavebnictví když byla krize 20189 tak spousta lidí z toho stavebnictví odešla druhá věc je dneska máme obrovskou konkurenci řeknu například u Amazonu ale takovejch firem je v okolí velká většina a Srovnat si jestli budu pracovat na stavbě Kde na mě Prší sněží svítí na mě sluníčko nebo v klimatizované ale pro spoustu lidí Tohle je mnohem větším tahákem a třetí věc je a to je podle mě jakoby zanedbaný za posledních 30 let zanedbaná role státu My žádný dělníky neprodukujeme jako stát My v podstatě jsme se spolehli na to že sem chodili Ukrajinci chodili sem Slováci Dneska jsem chodí Rumuni nebo sem chodí s bývalých sovětských Republik ale my jako systém žádný mladý nový lidi kteří by chtěli pracovat s rukama úplně neprodukujeme a to je to je podle mě do budoucna Ten největší
39:57problém s tímhle se musí něco udělat protože bez těch vlastních lidí který bude produkovat ten samostatnej stát tak nejenom stavebnictví ale ani ostatní obory nebudou mít ty lidi kteří by pracovali rukama a je to trošku daný tím že po revoluci kdo neměl maturitu nebo vysokou školu tak byl méněcenný a ono to tak absolutně není protože dneska když se podíváte tak budete chtít domu sehnat instalatéra
40:24tak budete čekat kolik půl roku 9 měsíců a pak vám přijde někdo kdo to třeba neumí a to je věc která která dopadá na nás na všechny a pak dopadá do celýho do celýho průmyslu Takže tohle vidím jako největší oblasti jak nalákat mladý lidi aby chtěli dělat řemeslo tak ono se to částečně kompenzace asi že jo Se zvyšují mzdy tím pádem prostě lidé už nevidí ten rozdíl že jo když dělám truhláře nebo instalatéra a nebo dělám účetní Tak si třeba vydělám podobně jo Spíše si myslím že už v současné době lépe druhá věc Je otázkou jestli to jako řešitelné jo protože vlastně ta terciální sféra vlastně jako zaplatí ty lidi nebo ta poptávka po těch lidech je přece jenom dělat rukama mít mozoly prostě se lidem úplně nechce že jo v Německu to vyřešili že jo migranty Švédsku vlastně taky ano tam je tam je několik set tisíc lidí že jo ze Sýrie a tak dále že jo v Německu to byly Turci teďka taky
41:24Já si se obávám že prostě asi toto je jako jedna z cest která nás pravděpodobně čeká ne Je možný že nás čeká a já jsem přesvědčenej že část ehm té pracovní síly určitě budou lidi z jiných zemí tak jak je to už dneska akorát že Ukrajinci už dneska jdou spíš do Německa tak nám Chodí bělorusové to to se určitě bude stávat ale to může být třeba 50 % maximálně 50 % síly kterou budeme potřebovat a těch druhých 50 Musíme vyprodukovat někde sami protože těch lidí na tom světě není tolik že by všichni najednou zachraňovali Českou republiku a pracovali tady rukama nebo Slovensko nebo Polsko a druhá věc je my to vidíme například dům my dneska v Rumunsku nejsme schopni sehnat sehnat rumunský dělníky protože ti šly dál na západ a nám třeba na stavbě dneska pracuji železářství ze Srí Lanky a je to věc která tady vždycky byla vždycky bude ale k tomu je potřeba ta
42:24základní síť těch vlastních zaměstnanců jste vlastní Země a to je věc na kterou se musíme zaměřit když se dívám vlastně jako do budoucnosti tedy jak vy vnímáte vlastně stavební z tý Bavili jsme se o nějaký nový materiálech umělých umělých betonech říkám správně to říct jako umělý beton ale já si myslím kde vidím budoucnost stavebnictví eh jedna věc je že stavebnictví asi jeden ze zeměděl s tvým jeden ze dvou nejvíc konzervatilých oborů v podstatě na světě eh takže i každý Malý krok kterej to stavebníci posune ať už k větší recyklaci materiálu větší využití digitalizace možná drobnosti který se budou týkat robotů tak proto stavebníci jako celek bude obrovský krok dopředu Protože když se když se podíváme do historie tak Pokud potřebujete překonat vodu třeba řeku tak po tisíce let je to vždycky most a
43:23kde bude posun toho stavebnísti ten most možná bude vypadat jinak bude z jiného materiálu ale ve finále to pořád bude Most Takže ta cesta kterou já vidím bude právě větší digitalizace využití alternativních materiálů a tak dál ale ten finální produkt bude hodně podobný tomu co máme dneska protože pořád bude spojovat lidi
43:47je to otázkou no jsem viděl jako zajímavé články že domy už umí vytisknout 3D tiskárna eh Samozřejmě jsou věci který se budou dát tisknout na 3D tiskárně Nicméně je otázka jestli se budeme o budoucnosti za 10 let nebo za 50 za 50 já neumím odhadnout ale za 10 Já jsem přesvědčenej o tom co říkám že ten posun nijak zásadní v tom stavebnictví nebude byť budeme mít některý příklady kde eh jsme na 3D vytiskli dům a budeme testovat jak ten dům vypadá ale úplně si nemyslím že to je blízká budoucnost a co v Čechách vnímáte jako že bude takový hodně trend v těch 10 letech říkáte že nevidíte za těch 10 let ale těch prvních 10 let Já si to jsou dřevostavby Nebo jo Nebo Kterým směrem se to asi pravděpodobně bude nejvíc udávat Já si myslím že budou dva trendy nebo je rychlost a jedeme náklady a a v podstatě
44:47pokud se týče pokud se týče rychlosti Já si myslím že více začne prosazovat a prefabrikace modulární výstavba a tak dál že v podstatě třeba ten dům se vyprodukuje někde v hale a přijede na to stavěniště a vysekne se tam v podstatě během nadsázce řečeno dvou dnů za použití jednoho jeřábu To si myslím že je budoucnost a co se týče třeba silničních nebo železničních staveb by Já si myslím že tam ta budoucnost je právě v té recyklaci Protože těch materiálů skutečně bude nedostatek tak tam to bude určitě v recyklaci A Z hlediska nějaké třeba velikosti jako domu bytové výstavby kam si myslíte že to půjde a já si myslím že budou dva trendy jeden bude eh bude to mnohem víc nájemního bydlení než než vlastnictví protože když se dívám na dnešní mladou generaci ta v podstatě a zase v nadsázce řečeno nechce nic vlastnit Oni chtějí sdílet auto sdílet koloběžku
45:47sdílet zážitky sdílet dovolenou a určitě nebudu chtít tak jak třeba moje generace investovat do vlastního bydlení tak šílený peníze který který naše generace dělala a to si myslím že bude ten to si myslím že budete největší Trend přesun k tomu nájemnímu bydlení a myslím si že i velikost velikost toho bydlení se bude zmenšovat což je vlastně jedno z řešení jako ekologie že jo protože pokud to určitě já si myslím že lidi dneska chtějí sdílet a chtějí být co nejblíž jeden druhýmu a tomu bude nahrávat to že nebudeme potřebovat osmi pokojový byty nebo osmipokojové domy ale budou na stačit 3 protože budeme držet víc při sobě To si myslím a zároveň to souvisí s těma nákladama protože náklady do budoucna budou a je to logický celý staletí rostou náklady a oboru z tý i teď dál kapevně věřím že to co to co říkáte že lidi k sobě budou blíž eh že to budem plnit a protože to je jedna
46:47jedna věcí která mě osobně chybí že si myslím že vlastně Lidé se trošku jako odosobnili naše dřívější generace Žili spolu na statku dvě tři generace že jo eh ty vesnice prostě žili víc jako v komunitách a podle mého názoru je to prostě jedno z řešení které které vlastně nás asi čeká za se budem cítit šťastněji a za b budem žít je vlastně ekologičtější že jo protože prostě nebudeme tak šíleně jezdit protože jsem slyšel číslo že tady je šest milionů alt registrovaných České republice což mi připadá úplně jako Neuvěřitelné jestli máme Já nevím kolik Sedm osm milionů dospělých lidí máme šest milionů aut tak na to To mi připadá úplně neskutečné No ale podívejme se na ten Trend kterej tady kterej tady je daný dneska každá rodina má minimálně dvě auta protože jsme opustili centra měst stěhovali se všichni do satelitů nebo do okolí do
47:47větší haglomerací a kamkoli jste se Potřebovali dostat tak potřebujete auto druhá věc je v nadsázce řečeno jak rozmazlujeme tu naší mladou generaci a naše děti dneska to dítě nakroužek není téměř schopno dojet autobusem všude ho vozí rodiče nebo někdo k tomu taky potřebujete ten prostředek takže mětel Samozřejmě je to děsivý číslo ale vůbec mě nepřekvapuje protože když se dívám kolem sebe tak každá rodina v podstatě disponuje dvěma autama a to odpovídá tomu číslo o kterém jsme se bavili Michale Chtěl bych se ještě zeptat na závěr jestli máte třeba nějaké sdělení které byste chtěl předat posluchačům podcastu job number one Já si myslím že to sdělení bude hodně o sdílení v podstatě vyměňujeme jedno písmenko ale ale ten význam Ten význam je jasný tak jak jsme se tady bavili v podstatě nebudeme chtít věci vlastnit budeme spoustu věcí sdílet
48:46a já bych to otočil ještě k tomu abysme se nebavili jenom o těch věcech ale abychom se vrátili k tomu že rodiny budou sdílet spolu zážitky budou blížit jeden druhýmu a v tom Já vidím že že budoucnost toho že budeme schopni překonat jakoukoliv krizi která na nás přijde tohle mi je hodně blízké Děkuji moc Proto já vlastně bydlím na vesnice by moh sdílet se svými sousedy hezké zážitky a věřím tomu že se všichni k tomu postupně jako aspoň částečně vrátíme eh Chtěl bych posluchačům poděkovat za to že jste nás doposlouchali až sem protože pokud jste nás doposlouchali tak vás to asi bavilo a pokud chcete poslouchat další díly našeho podcastu tak můžete kliknout na odebírat náš seriál a užívat si další ředitele Michal Ještě jednou děkuju eh za váš čas a velmi příjemné popovídání přeju hodně úspěchů v házené v Chorvatsku
49:47případně v té Francii ať se daří a mějte se krásně já moc děkuju za pozvání i za příjemný rozhovor Mějte se
Přepis je bez rozlišení mluvčích — Google to pro češtinu neumí. Přepis je strojový drobné chyby v něm být mohou.
