#1750 min22. 8. 2021stavebnictvínemovitosti
„V Polsku podání ruky znamená začátek jednání“
Michal Jurka · President & CEO · Skanska Central Europe
Zatím obrázek epizody — nahradí ho foto z natáčení
0:0050:00
O epizodě
- Rozdíl v kultuře podnikání v několika evropských zemích.
- Na co jste zvyklí v ČR neplatí jinde a může to být důvod proč vaše pobočka neprosperuje nebo krachuje.
- Kdo bude pracovat na stavbách?
- Z čeho budeme stavět za 25 let když dojde přírodní kámen?
- Ekologické chování a udržitelnost je samozřejmost a týká se každého.
Klíčové myšlenky
„Pokud potřebujete překonat řeku, tak po tisíce let je to vždycky most. Ten most možná bude vypadat jinak, bude z jinýho materiálu, ale ve finále to pořád bude most.“
Kde jsme neměli zázemí, tam jsme skončili
Skanska bývala v Jižní Americe, v Africe i v Rusku. Bez lokálního zázemí a znalosti trhu to podle Jurky pokaždé chvíli vypadalo nadějně a pak zkolabovalo — chyběli lidé, vázla legislativa, nebyl přístup k materiálu ani vazby na subdodavatele. Postupně se tyhle země opouštěly a zbylo jedenáct trhů, na kterých firma působí dodnes.
Hleďte v lidech to pozitivní
Z házené si Jurka přenesl do byznysu tři věci. Psychickou odolnost, kterou buduje každý kolektivní sport, kde jde o výsledek. Týmovou spolupráci — ani sebelepší jednotlivec výsledek nedotáhne, stejně jako ani sebelepší top manažer bez ideálního týmu kolem sebe. A do třetice: hledejte v lidech to pozitivní. Rozvoj silných stránek podle něj přinese výsledek rychleji než neustálé odstraňování největších nedostatků.
Když se něco povede, slyšíme: měli jste štěstí
Ve Skansce školí mladé lidi tak, že se z nepovedených věcí hned hledá to pozitivní, co ovlivní budoucnost. Jurka si totiž všímá, že o faktoru úspěchu zatím neumíme mluvit: když se něco nepovede, rozebereme to do detailu, a když se něco povede, velmi často slyší „to jste měli štěstí“. On o tom přesvědčený není — za výsledkem podle něj stojí práce lidí, kteří na něco přišli. Přirovnává to k rozdílu mezi Čechy a Poláky: Poláci umí i sebemenší úspěch odprezentovat stejně jako Američané.
Rumuni, Maďaři a Slováci v jedné firmě
Jurka řídí pět zemí a rozdíly popisuje z vlastní zkušenosti. Na Rumunech ho překvapilo, jak jsou nám kulturně blízcí a jak dobře mluví anglicky — jazyky pro ně historicky znamenaly únik do světa. Maďaři podle něj drží při sobě natolik, že proniknout na jejich trh bez maďarského zázemí a maďarských lidí je téměř nemožné. A Slovensko je nám nejblíž, jen emoce a patriotismus tam v byznysu hrají větší roli; kdo chce Slovensku šéfovat, měl by se podle Jurky napůl stát Slovákem.
V Polsku podání ruky znamená začátek jednání
Největší kulturní propast vidí Jurka mezi Čechy a Poláky. Po prvním polském jednání si podali ruku — on to bral tak, že jsou dohodnutí, Polák tak, že teprve začínají jednat.
Michal Jurka odpověděl i na otázky z CEO Playbook
Jak poznám skvělého člověka a koho bych už nenajal
Jurka sám říká, že neřekne nic převratného, a začíná něčím, co je pro něj extrémně důležité: chemií. Pokud si lidé chemicky sednou, je skoro jedno, jestli je ten člověk takový nebo makový. Osvědčilo se mu proto najímat na základě přístupu, nikoliv na základě toho, co všechno umí — většina věcí se dá naučit, ale bez správného přístupu a bez tahu na bránu to nepomůže. Druhé pravidlo je obklopovat se lidmi, kteří jsou aspoň v jedné činnosti lepší než on sám; takové lidi kolem sebe dnes má. Obojí ale stojí a padá s tou chemií: můžete mít deset géniů, a když spolu nejsou schopni komunikovat, nikam to nedotáhnou. Umění je udělat z lidí tým, ne mít vedle sebe pět individualit, které jsou sice perfektní, ale nefungují spolu.
Na stejné otázky odpovědělo dalších 53 ředitelů
Co je CEO Playbook
Přepis rozhovoru
Zobrazit celý přepis
0:33Chtěl bych vás přivítat na podcastu Job Number One. Dnešním hostem je Michal Jurka. Dobrý den Michale. Dobrý den. Michal je prezident Skanska Central Europe. Má na starosti pět zemí pět jazyků pět kultur a obratem se blíží někde k miliardě euro což jsou neuvěřitelná čísla.
0:54Co co že vlastně Skanska dělá v těhlectěch pěti regionech? V podstatě dá se to rozdělit na stavebnictví. My děláme stavebnictví a to stavebnictví jak inženýrské čili silnice tunely železnice tak pozemní stavitelství zejména výstavba bytů výstavba kanceláří a další věci s tím souvisejících.
1:16Rozumím takže to je docela jako obrovský záběr. V čem je ta vaše priorita z hlediska z hlediska zaměření? Dále se to tak řekne? No já bych řekl že úplně se nedá říct co je priorita protože my ve finále budeme mít ty drážby řádově téměř 50 na 50 mezi inženýrským a pozemním stavitelstvím ale liší se to podle jednotlivých zemí kde třeba v Rumunsku a v Maďarsku děláme jenom pozemní stavitelství. V Čechách naopak a na Slovensku jsme mnohem silnější v tom inženýrském než v pozemním a v Polsku zase máme mnohem silnější pozemní stavitelství než inženýrské. Ale v globále když to vezmeme jako balík tak budeme někde 50 na 50 mezi oběma.
1:55A jak jsou na tom země vážené které jste popsal? Protože vy jste Vášnivý házenkář. Jo. Já bych řekl že já bych začal v Maďarskem protože v Maďarsku je házená dokonce sport číslo jedna. Tam se pumpujou neuvěřitelný peníze doházené.
2:14Maďarský týmy pravidelně hrají ligu mistrů. Chlapský v top čtyřce ženský dokonce leta letoucích vyhrávali ženskou ligu mistrů. Takže Maďaři asi nejlíp a a když se pak podívám na ty na ty ostatní výborný Rumunský ženy skvělý polští chlapi a a u nás a na Slovensku. Já doufám že ta úroveň půjde nahoru a a že se vrátíme tam kam Česká házená patřila. Jo patřili jsme mezi jako dobrý státy a teďka tam nejsme. No já bych řekl že možná 40 let zpátky jsme vyhrávali i mistrovství světa tak to je takovej sen všech nových generací házenkářů se k něčemu takovýmu přiblížit. Vlastně na olympiádě jsme chlapi nebyli? Ne ani ani ženy ani chlapi a od postupu na olympiádu Takže to znamená že byste vlastně měl otevřít pobočku z Kanský ve Francii a učit se od těch Francouzů protože ty vyhráli že jo.
3:10Jo tak kdyby kdyby to bylo tak jednoduchý tak asi jo ale ale samozřejmě tak jednoduchý to není a a druhá věc je že my jako z Kanska chceme být jenom na těch trzích kde máme nějakou základnu a úplně teď se nedíváme na nějakou expanzi někam jinam než kde v současné chvíli jsme.
3:37Eh proč to tak je že vlastně Skanska se nesnaží třeba expandovat? Je tam nějaký důvod? Eh já musím říct že ono je to dáno historicky. Historicky Skanska expandovala byli jsme v Jižní Americe v Africe ve spoustě v Rusku jsme byli ve spoustě dalších zemí. Nicméně se ukázalo že bez toho řekněme lokálního zázemí a bez znalosti toho trhu To chvilku vypadalo velmi nadějně a pak to vždycky zkolabovalo z důvodu ať už to byl legislativní nedostatek lidí neměli jsme přístup k materiálu neměli jsme vazby se subdodavateli a postupně se začaly ty země kde jsme neměli takovou zákonu opouštět až jsme v podstatě zůstali zůstali u 11 zemí kde působíme kromě těch pěti v centrální Evropě ve Velké Británii všechny čtyři skandinávské země Dánsko Švédsko Norsko Finsko a Spojené státy a nikde jinde v tuhle chvíli nejsme a ani se úplně nedíváme že bychom Ne někde jinde chtěli být.
4:35To znamená že do té Francie jedině s vaším veteránským klubem to je házené jestli chápu Jo. správně Jo to by to by samozřejmě bylo dobrý. Já zrovna můžu říct že se chystáme na začátku na začátku září do Chorvatska kde je každoroční World Cup se to jmenuje čili nazvěme to takové neoficiální mistrovství světa. Ono je jich víc ale jedno je v v Chorvatském Omiši tak se s kamarády chystáme kolem 8. září se vydat do Chorvatska. Mhm. A to je jako oficiální nějaký jako Je to oficiální to má dokonce podporu Evropské házenkářské federace takže takže je to jedno z těch
5:30oficiálních z těch oficiálních turnajů pod hlavičkou EHF a je to obrovská zábava. Mhm. A to je co? 35 plus 40 plus nebo jak to je? Eh no teď už je to 40 plus. Eh není to tak dávno co jsme hráli 35 plus teď je to 40 plus a dokonce v tom Chorvatsku je kategorie 42 plus tak to je přesně kategorie na kterou budeme mířit. Eh co se týká vlastně házené je něco co jste si třeba z téhlecté oblasti přenesl do do byznysu? Eh určitě. Určitě těch věcí je samozřejmě velká spousta. Já bych začal první a to je taková psychická odolnost protože bych řekl každý kolektivní sport kde jde o výsledky určitou psychickou odolnost buduje. Druhá věc určitě týmová spolupráce protože to co je vidět na kolektivním sportu že ani sebelepší jednotlivec nedokáže ten výsledek dotáhnout tak úplně stejně je to v tom byznysu že ani sebelepší top manažer pokud nebude mít ideální tým lidí kolem sebe tak tak těch výsledků nedosáhne a a třetí věc třetí věc kterou bych řekl hleďte vždycky v těch lidech to pozitivní protože i v tom kolektivním sportu i v tom byznysu když se budeme soustředit na pozitivní stránky tak dosáhneme lepšího výsledku než když se budeme pořád snažit odstraňovat ty největší nedostatky.
6:36Samozřejmě na nich musíme pracovat taky ale ten rozvoj těch pozitivních věcí určitě určitě přinese ten výsledek rychleji. To je jeden z trendů vlastně v oblasti vzdělávání že jo že se vlastně neodstraňují nedostatky ale primárně se zlepšují vlastně ty ty silné stránky. Jo to je to co na co narazíte. Ne je to je určitě ono a já jsem v tomhle trochu ovlivněnej protože na začátku mé kariéry jako generálního ředitele nebo prezidenta jsem spolupracoval s Honzou Millfightem a Honza je poměrně známej tím že mluví zejména o pozitivním přístupu a todle ovlivnění tam určitě vidět je. a a a je to skutečně trend který který dneska na tom trhu vidět je. Mhm. To znamená že to máte nějak pronulté i třeba do firemní strategie vzdělávání?
7:22Určitě určitě snažíme se i v té firemní strategii vzdělávání se zaměřovat na ty pozitivní věci a ty lidi rozvíjet v těch jejich silnejch stránkách. No může to bejt třeba nějaký jako příklad jak to jak to třeba funguje? Eh já bych řekl že možná takovej první příklad kterej bych řekl my jsme začli s extrémní vzděláváním mladejch lidí kteří přichází do firmy aby nasáli tu kulturu a aby prostě byli schopni v té firmě pracovat a samozřejmě že se bavíme o těch věcech který se nepovedly ale zároveň okamžitě se z nich snažíme najít tu pozitivní věc která ovlivňuje budoucnost a víc se bavíme o tom faktoru úspěchu než že bychom extrémně rozebírali ten faktor neúspěchu. Samozřejmě faktor neúspěchu si uvědomujeme ale ten faktor úspěchu Je věc o které my úplně zatím neumíme mluvit protože já když se podívám obecně v tom v tom celým prostředí tak když se něco nepovede tak to umíme rozebrat do detailu.
8:24A když se něco povede tak já velmi často slyším no to jste měli štěstí. A já nejsem přesvědčenej o tom že to je štěstí. Já jsem přesvědčenej o tom že zatím je práce těch lidí kteří skutečně přišli na něco co je posunulo do toho pozitivního výsledku. A to je věc na kterou i v tom firemním vzdělávání se chceme Zaměřovat. No to je asi o nějaký osobnosti Čechů že jo. My jsme výborný kritici.
8:48A ty Američani že jo ty jsou naopak jako že jo ty se schválej s prominutím chválej za každý prd. No a nemusíme chodit tak daleko jakoby k Američanům protože velmi podobná nátura jako Američani jsou Poláci. Jestli něco je bych řekl pozitivní na na polské kultuře tak je to to že umí sebemenší věc která se povede umí prezentovat úplně stejně jako ty Američani a skutečně žijí na takovým tom obláčku toho pozitivna takže nemusíme ani do Ameriky. To je docela docela zajímavé protože Michal Jurka prezident Skansky se kterým se dneska bavíme žil v několika zemích. Žil v Norsku žil v Polsku. A ty jste mluvil že i o že máte na starosti Maďarsko že jo Rumunsko. To znamená že si docela docela dokážete vnímat ty rozdíly rozdílné přístupy jednotlivých jednotlivých zemí.
9:42Pojďme se k tomu jako víc víc pobavit. Když vy jste když vy jste zkusil třeba porovnat ty ty kultury mezi sebou. Tak já možná začnu od jihu a začnu v Rumunsku a pro mě asi největší šok z Rumunů byl že jsou nám kulturně poměrně blízcí a obrovská výhoda Rumunů je že velká většina těch lidí kteří se pohybují v byznysu mluví anglicky což což samozřejmě je dáno historií. Tím že pro ně to byl únik do světa tak se těmi jazykům poměrně hodně věnovali a řekl bych že jsou Rumuni velmi důslední a jdou si za svým že chtějí něčeho dosáhnout. Když se podívám na Maďarsko velmi zjednodušeně to řeknu
10:42Tam je extrémně vidět historie Rakouska Uherska. Prostě Maďaři se nadále cítí jako ta velká Uherská země která která prostě by měla ovládat ovládat Evropu a každej by ji měl poslouchat. A není to jenom Orbán který který je jeden z nejviditelnějších politiků ale takhle je to i v těch lidech a zároveň ti Maďaři strašně drží při sobě. A to je věc kdy proniknout na ten maďarskej trh bez maďarskýho zázemí a bez maďarskejch lidí je téměř nemožné. Docela zajímavé protože já mám pocit jako z mého úhlu pohledu že Maďarsko je pro mě skoro jako neviditelné. Že o nich jako neslyším jo kromě toho Orbána. No ale oni je úplně nepotřebujou aby o nich bylo slyšet protože oni jsou natolik přesvědčení o té své velikosti a dokonalosti dané tou historií takže oni očekávají že my se budeme zajímat o ně než že by oni nám prezentovali jakoby co se jim povedlo.
11:22Slovensko je nám určitě nejblíž ale ale Ale zároveň když se podíváme třeba na emocionální fungování lidí tak tak na Slovensku ty emoce hrají mnohem větší roli než než hrají tady u nás v Čechách. A zároveň ten patriotismus stejně českej tak slovesnej i v tom byznysu hraje roli. Já já vždycky říkám že když chce Čech šéfovat Slovensku tak by tam měl strávit poměrně dlouhou dobu a stát se napůl Slovákem aby byl schopen aby byl schopen kulturní ty Slováky taky přesvědčit že to myslí dobře. A když se podívám na na Polsko tak to vypadá my mluvíme podobným jazykem. I ta Skandinávie nás vnímá. Je to střední Evropa podobnej jazyk podobný kultury a jestli někde vidím obrovskej rozdíl v kultuře tak to bude mezi náma a Polákama.
12:11Já uvedu jeden příklad historickou zkušenost. Já z Čech jsem zvyklej když na konci jednání si podáme ruku tak to znamená že jsme dohodnutí a řešíme detaily jak tu dohodu dostat na papír. V Polsku Pro mě byl obrovský šok po prvním jednání kde jsme si podali ruku. Já to vnímal že jsme se dohodnutý Polák Polák to vnímal že začínáme jednat. Takže to je to je poměrně poměrně velkej rozdíl. Druhá věc je Poláci na rozdíl od nás jsou extrémně hierarchičtí. To znamená čím vyšší funkci tam člověk má tak tím víc je na jednu stranu respektovanej na druhou stranu se nezpochybňujou jeho rozhodnutí což občas vede k tomu že když Eh když řeknete blbost tak tak ten Polágui bere že to je dogma že to je správně tak tak to je druhá taková věc.
13:03A třetí věc je v Polsku je důležitý právě díky té hierarchii kontrolovat práci podřízených. Pokud jim necháte velkej prostor tak tak to může skončit špatně. Jasně takže to může být jeden z důvodů těch kulturních rozdílů že hodně českých firem když zakládalo pobočku v Polsku tak zkrachovalo že nechápali. vlastně tyhlencty dva základní principy které jste teďka popsal. No já bych určitě všem doporučoval když by chtěli do Polska nechat si udělat kulturní trénink na rozdíly v kulturách Česká a Polska protože ty rozdíly jsou opravdu obrovský. A je to daný v Polsku když se podíváme historicky Poláci i když věděli že prohrají vždycky bojovali. Do posledního muže by bojovali. Když se podíváme na to český v uvozovkách švejkovství my jsme nikdy v podstatě historicky za posledních 300 let nebojovali.
13:56My jsme vždycky našli nějakou cestu jak to přežít ale nikdy jsme se nepostavili na odpor. A ti Poláci v podstatě jakoukoliv válku která se objevila tak ti Poláci do posledního muže bojovali. A je to v nich ta národní hrdost a ten přístup k tomu světu. A v porovnání třeba s Norskem? Tak já bych řekl Norsko je nám velmi blízký s jedním velkým rozdílem. Přece jenom ta A nazvěme si taková ta skandinávská a teď v úvozovkách nemyšleno úplně zle nadřazenost a přehlížení toho toho východu je v tom samozřejmě cítit. Prostě oni jsou nejbohatší národ Norové. Oni mají obrovský zásoby ať už ropy nebo plynu a a tak dál a a na tom je to postavený že že v podstatě ti Norové všechny včetně Švédů teda trošičku přehlížejí protože oni jsou ten ten bohatší národ.
14:55Jakože Norové přehlížejí i Švédy? Mhm. Norové přehlížejí Švédy. A je to docela zajímavý je to trošku takovej syndrom toho mladšího bratra. Tak jak po rozdělení federace my jsme se dívali na Slováky jako na toho mladšího bratra tak byť si to v té Skandinávii nepřipustí tak ti Norové se na ty Švédy dívají taky jako na mladšího bratra. No to je hodně zajímavý. Já bych Já bych Já to cítím obráceně. Že bych očekával že že jakoby že Švédové jsou takový ty lídři tý Skandinávie tak vy říkáte že to jsou Norové. No já bych řekl Švédové jsou lídři ve spoustě věcí protože je prezentují navenek ale ti Norové se na to dívají v určitejch chvílích s takovým
15:55jedním despektem protože oni jsou přece ti kteří jsou z nich nejbohatší a ví nejlíp jak se všechno dělá. A je poměrně zajímavý tak jak když půjdete v Praze do hospody tak vás v 50 % bude obsluhovat slovenská číšnice nebo slovenský číšník tak úplně stejně to bude v Oslo. Tam vás bude obsluhovat švédská číšnice nebo švédský číšník. Protože v tom Norsku i ty platy jsou na mnohem vyšší úrovni než než v tom Švédsku a tak jak slovinský Obáci po revoluci utíkali do Česka za lepším žitím tak spousta těch Švédů byť to takhle nepřiznájí se přesouvá do toho Norska protože tam ten výdělek je přece jenom lepší.
16:18A když to vezmu z toho pohledu toho kontraktu který jste podepisoval s tím Polákem co by se stalo v Norsku no? Eh já si myslím v tomhle jsou Norové úplně blízcí nám. Norové když si podají ruku tak tak tu dohodu ctí a a snaží se hledat snaží se hledat ten kompromis aby byli všichni spokojení. Takže tam tam s jakou kohokoliv dohodou dohodou problém nebyl. Z pohledu třeba investic nebo otevření nové pobočky jo když jsem česká firma jsem úspěšná přemýšlím nad tím kde budu expandovat. Vy znáte několik zemí Rumunsko Polsko Maďarsko Norsko trošku asi Švédsko protože Švédsko je švédská firma.
16:58Kam byste doporučil jít kde tu pobočku otvírat a proč? doporučil Polsko. Přes všechny tyhle věci o kterých mluvím tak Polsko je obrovskej trh kde se točí jedny z největších peněz v Evropské unii a výhoda toho polského trhu je že ty bariéry toho vstupu nejsou až tak extrémně velký. Když se podíváme do Skandinávie tak oni sice se hlásí k té otevřené kultuře nicméně bariéry vstupu firmy na na trh ve Skandinávii jsou mnohem větší než než my jsme zvyklí ve ve střední Evropě. Ale samozřejmě záleží na typu byznysu kterej chcete dělat eh na co eh v podstatě jestli budete eh honit tržby nebo chcete eh nějakou nějakej nějaký moderní trendy a tak dál protože když byste chtěli se moderní trendy tak bych řekl určitě Skandinávii.
17:55Takže záleží pro kohokoliv co v podstatě chce sledovat ale kdyby to bylo tržby tak a bariéry vstupu tak to bude Polsko. Co tím myslíte moderní trendy? Tak já bych řekl třeba ve výstavbě když se dívám na nás tak jak se pracuje se dřevem jak se pracuje s ekologií jak se pracuje s digitalizací tak tak určitě ty trendy udává udává Skandinávie a tam my se máme poměrně hodně co učit. Je pravda že jsem teďka jsem byl 14 dní schodokontností ve Švédsku a jel jsem se projet na Skajaku protože Hm. A se moje dcery říkaly že to je tak jako cedník jo že tam tam je samý jezero že jo kam se podíváte jedete přes jezera tak jsme se jeli pro jet.
18:38A objednávali jsme si lodičku a tam prostě taková ta lodní jak se to jmenuje kontejner. Hm. Eh tak tam prostě měl naskládaný borec lodičky vytáh iPad. Hm. Jo naťukal rezervační systém. Chceš prostě posunout na zejtra není problém. Ťuk ťuk ťuk prostě. Všechno přes kartu objednaný a přitom to byl úplně mikroživnostník že jo který měl prostě 20 lodiček v kontejneru prostě na břehu a jel úplně totálně totálně prostě jako v softwaru a Já jsem se optal jako: „Co to je za software?“ Říkal: „To jsem si tady prostě jako našel objednal a je skvělý a používám ho.“ No já si myslím že todle tak jak je to vidět že ve Švédsku se téměř nepoužívá hotovost tam už všechno zaplatíte kartou tak to jsou takový ty drobnosti který jsou extrémně viditelný pro nás úplně stejně jak to popisujete s tím systémem že v kontejneru má 20 lodí a jede všechno online.
19:31Tak to jsou věci který možná neudávají úplně trendy ale je to ten základ z kterýho potom vychází to že když přijdete do baráku tak si otevíráte mobilem protože už klíče nejsou potřeba a tak dál a tak dál a a pak samozřejmě když se podívám v tom stavebnictví tak dneska v tom Švédsku dokumentace stavby je celá elektronicky a těch papírů je minimum. U nás když se podíváte na dokumentaci stavby kdybychom vzali nějakou dálnici tak tady tu Kancár zaskládáme papírama a možná nám to nebude stačit a to a to je ten to je ten největší rozdíl. Hm. Eh možná ještě vlastně cenově jestli to říkal jako že nejmenší bariéry vstupu jsou do Polska. Hm. Kdybych řekl jako cenově na co jsou zvyklí ty zákazníci protože to co já jsem teďka zažil je že jsem všechno platil zhruba nominálně stejný akorát teda bohužel ta švédská koruna je 2 a 1/2 A je to jako vyšší.
20:27To znamená že když jsem šel do do obchodu tak jsem zaplatil za chleba 20 ale bylo to ve švédských korunách to znamená 75. Eh je to podobný vlastně i Je to úplně stejný ve stavebnictví. My když se bavíme s kolegy ze Švédska a měli jsme tady v managementu kolegy ze Švédska oni v podstatě říkají: Vy udělat uděláte stejnou práci dostanete za ni stejný peníze.
21:07Akorát ve Švédsku je to dva a půl tolik díky rozdílu kurzovnímu rozdílu mezi českou korunou a švédskou korunou. Takže pokud já nevím něco na stavbě stojí 100 tak to stojí 100 v Čechách ale 100 českých korun a ve Švédsku to stojí taky 100 ale 100 švédských korun. A úplně stejně když se podíváme na platy tak ten český člověk na té stavbě bude stát 40 000 českých korun a za stejnou činnost ten ten člověk ve Švédsku tak taký má 40 000 ale ale samozřejmě švédskejch korun. A v a v Norsku? No a v Norsku bych řekl že jich bude mít třeba 60 no. Jo Hm. tam jsme ještě vyš. Tam jsme ještě vyš určitě. Jakoby pokud pokud jde o o výše výdělku tak tak Norsko je na tom ze všech nejlíp a a my když jsme naši dělníci pracovali v Norsku tam je dokonce státem garantovaný minimum který měli dostat a to pro ně byl zážitek já to řeknu v nadsázce na celej život protože tolik peněz si nikde dne na světě nevydělali.
21:51Jasně. To znamená že když bych překročil jakoby ty byrokratický bariéry jak se dostane na ten skandinávskej trh tak je tam zase jako větší potenciál na zisk. Jestli chápeš. Je tam potenciál na zisk. Na druhou stranu vzhledem k tomu jak ty ekonomiky jsou rozvinutý tak třeba v tom stavebnictví ten prostor tam není až tak velkej jak třeba v tom Polsku protože síť infrastrukturní ve Švédsku je v nadsázce řečeno téměř hotová kdešto v Polsku nebo v Čechách ten prostor zlepšovat tu síť je poměrně poměrně velkej. Jo to znamená jo teď se bavíme vlastně o stavebnictví že už už je tam eh ta pokročilejší doba jako my jsme zvyklí jezdit do Německa a koukáme jak ty silnice jsou hezké a a rovné a čisté že jo a v Čechách ne tak to je podobné.
22:33No a já bych úplně tady bych se trošku ohradil protože já teď když jsem jel na dovolenou jsem jel i přes Německo a já bych úplně neřekl že je to až tak velkej rozdíl a jsme zpátky u takové té české povahy že když se podívám na rekonstruovanou D1 tak máme většinu úseků v perfektní kvalitě a stihli se včas ale celou dobu se bavíme o tom jednom nešťastným kde byl ten sníh všechno se to nepovedlo a tak dál. A v tom Německu když se podíváte tam je toho rozkopanýho mnohem víc než u nás. Když je takovej těžkej sníh jak byl na Vysočině a tím to nechci obhajovat tak v Německu zastaví dálnici a všichni chápou že dálnice 4 hodiny bude stát než se odklidí ale ale prostě to je věc kterou my vidět nechceme no.
23:18Já to vždycky přirovnávám to stavebnictví k tomu v Čechách by každej mohl být i trenér fotbalovýho nároďáku. Protože když hraje fotbalovej nároďák všichni tomu rozumíme co všechno ten trenér udělal špatně co všechno ti hráči udělají špatně a stejně tak je to u té výstavby. A pak se díváme za ty hranice a říkáme: „A v tom Německu je to perfektní je to krásný v Rakousku je to perfektní je to krásný.“ A ty silnice jsou tam úplně stejný jako u nás. Já s Já s váma vlastně z hlediska té dopravy v Německu docela souhlasím protože mám trochu zkušenost že jo že děním kolem Mnichova. A tam je to hodně náročné jo. I když tam jsou tři pruhy tak v zásadě prostě se v pátek v sobotu dopoledne vůbec nedá jezdit protože vlastně všichni jezdí dokolečka a ta doprava tam je extrémní což si myslím že v tom v tom Norsku se nebo ve Švédsku trošku jako vyřešili nějakým způsobem že jo.
24:10Eh já z hlediska nějakých ekologických ekologickýho vnímání to docela jako registruji že vlastně jako v těch skandinávske zemích ta doprava je nějaký způsobem umírněnější že jo do té ekologie. Což je možná jako zajímavé téma ve stavění štěně stavění je oblast která která je ekologicky dost jako náročná Hm. jo Jak vy vnímáte vůbec jako oblast ekologie jako vy sám osobně nebo jako zástupce firmy? Tak já možná začnu jak to vnímám sám osobně a myslím si že tam největší vliv na mě mají moje děti protože já mám mám 11-letý a 9-letý teď budou mít na podzim 11 a 9 a ten jejich pohled jakoby na na ten svět a na budoucnost toho světa je úplně jinej než jsem měl já v 10 v 11 letech.
25:01Takže tam tam jakoby ta edukace která přichází z toho našeho systému směrem k tomu že budoucnost planety a tak dál tak tak má určitej vliv. A co se týče stavebnictví já se na to dívám přesně z opačnýho pohledu. Jedna věc je mně by se líbilo pokračovat dál na těch zdrojích který tady historicky jsou ale oni už tady nebudou. Když se podíváme na Kamenivo tak jenom v České republice odhaduje se že za nějakých 25 30 let pokud se nestane nic zásadního a nějaká změna tak dojdou zdroje přírodního kameniva. A v ten okamžik v ten okamžik musíme mít připravenou alternativu jak jak tohle řešit. Takže to jsou věci který který ovlivňují stavebnictví a který který budou mít extrémní vliv do budoucnosti.
25:48A tím že jsme Původním skandinávská firma tak i ten tlak z té mateřské společnosti je abychom ta zelená řešení hledali ne proto že jsou jenom dobrý a přináší nějaký pozitiva
26:20v té ekologii ale i proto že to je budoucnost a a ty peníze budou možná dřív než si myslíme ležet právě v těch zelenejch řešeních. To téma ani neznám že že by mělo docházet kamenivo. To znamená že jako nebude vápenec jestli si chápu správně? No nebude žádnej kámen protože když se podíváte od 70. let minulýho století se v Česku neotevřel ani jeden novej lom. A všechny stávající mají nějaký limity vytěžení kameniva a to kamenivo postupně dochází a když to vidíme jestli se daří otevírat alespoň nový etáže v těch stávajících lomech i to je i to je poměrně složitý a to bude mít určitě obrovskej vliv na trh a to je jeden z důvodů proč proč my třeba přicházíme s tím unikátním rebetonem ve ve spolupráci s RC Tech kde v podstatě vyrábíme beton nazvu to ze stavebního odpadu.
27:00A a to je budoucnost která která určitě která určitě na tom trhu bude. Takže se budou přesívat skládky jo? Jestli chápu správně? Nebo jak to funguje? No v podstatě funguje to tak že když správně naplánujete zbourání stávající budovy tak jsme schopni v podstatě předrtit tu suť z té stávající budovy a vyrobit z ní novej beton. V tudle chvíli samozřejmě nejde to do úplně všech konstrukcí abychom byli úplně úplně upřímní ale ale samozřejmě ten vývoj bude směřovat i i do těch do těch do těch dalších konstrukcí. Zároveň když se podíváme na recyklaci asfaltu dneska vyfrézujete starou vozovku a třeba 60% toho materiálu jsme schopni na těch moderních obalovnách vložit zpátky do toho procesu a vyrobit novou asfaltovou směs která je ze 60% recyklovaná.
27:52Když se podíváme na na silnice když se rozbourá starej beton konkrétně třeba na té D1 tak tak se dokáže a do podkladních vrstev se velká většina toho betonu toho betonu vkládá zpátky a tím pádem neskládkujeme nezatěžujeme neúměrně životní prostředí a tak dále. To jsou věci kterýma my se zabýváme zabývat se budeme a a vidíme v tom skutečně budoucnost ve které určitě budou ležet peníze. Už na to reaguje Evropská unie nebo nebo Česká vláda že třeba do tendrů prostě dává nějaký nějaký kritéria v tomhletom charakteru? No já bych řekl že úplně ne ale Samozřejmě kritéria který se vkládají je třeba energetická náročnost budov. A to už se začíná vkládat možná ne tolik u státních zakázek ale soukromí investoři kteří pak ty budovy budou provozovat tak bez té certifikace energetické náročnosti té budovy už by v podstatě žádnej barák neinvestovali.
28:55Takže to jsou věci který se postupně postupně do toho dostávají. A když se podíváme na bytovou výstavbu velmi Velmi populární fungování šedé vody to co vysprchujete tak se pročistí splachují se tím toalety. To je věc která ušetří obrovský množství vody které je tady taky nedostatek a a do budoucna bude taky nedostatek vody. Takže to jsou věci kterýma se dá ušetřit. To co zatím bych řekl že je největší problém je že ten koncovej zákazník si to zatím úplně neuvědomuje a není ochoten za to zaplatit víc.
29:29Což je rozdíl proti té Skandinávii kde ten zákazník už je natolik v uvozovkách řečeno vzdělaný že je ochoten nějakej bonus za to že to bude zelený připlatit.
29:41Tak já věřím tomu že třeba i náš podcast v tomhle tom směru eh trochu může pomoct jo protože vy jste zmínil vlastně o dcerách že jo že vlastně i vám mění nějakým Hm. způsobem pohled jako na život Hm. Já to mám úplně stejné Moje dcery prostě tady jsem byl ve Švédsku tak říkal: „Jdem nakupovat.“ Říkám: „Ok tak něco můžem nakupovat.“ koupit jsme na dovolený Hm. že tak a šli jsme do sekáčů Hm. Jo že prostě jako oni se na to dívaj jo záleží že to je levnější samozřejmě že v tom Švédsku úplně ne ale za B že prostě jako ten výrobek můžu zachránit. Hm. Jo že doopravdy je tam prostě ten pohled úplně jiný eh než třeba mě vůbec jako napadlo že jo jo.
30:22Jo možná naše generace jako se na second-handový věci pomaličku po tom komunismu začlo dívat jako jo to je jako divný nebo možná někdo se na to dokonce dívá jako že To je vostuda chodit jako po někom jo? A teďka ta mladá generace vlastně už se na to dívá jakože zachraňuje planetu.
30:39Jo já si myslím že je spousta takovejch věcí ve kterejch jsou schopný ty děti děti nás ovlivnit. Eh další téma kde jsem ovlivněnej jak starším synem tak mladší dcerou je bezpečnost jo? A já když se podívám 15 let zpátky kdo z nás by si vzal na kolo přilbu? Když se podívám dneska tak eh i když bych řekl dětem: „Pojedeme tady 50 m k sousedovi tak by bez přilby nikdy nevyjeli.“ Mají to automaticky v podstatě v tom svým mozku nastavený že to je věc že to je věc která funguje. A já jestli
31:32můžu k bezpečnosti. Ono je to priorita naší firmy dlouhodobě a a je to vidět na stavbách kde kde naši lidi pracují a a samozřejmě ten přerod kterej v člověku nastává není danej tím že že centrála přikáže a teď pracujte bezpečněji je daný tím že ten člověk osobně se rozhodne že je to pro něho priorita a chce s tím něco dělat.
31:37Což pro Čechy možná i pro ty Poláky docela těžký ne? Tak jakože my jsme takový jakože Jo to. Ne samozřejmě je to pro nás těžký protože obecně ty naše kultury říkají když přijde něco z centrály tak tak primárně je to špatně že jo protože centrála nic dobrýho z centrály nikdy nikdy nevzešlo ale ale samozřejmě když nad tím člověk začne začne přemýšlet a udělá si z toho takovou řekněme vnitřní vlastní analýzu tak tak je spousta věcí který dávají logiku a chce to pouze čas aby člověk přesvědčil sám sebe. A jak A když to vezmu u té bezpečnosti znovu na příkladu tak před 20 lety kdybych sekal doma trávu tak bych to stoprocentně dělal v žabkách a stoprocentně v krátkých kalhotách.
32:27Dneska když jdu sekat trávu mám vždycky pevnou obuv protože jsem viděl co se může stát když jenom odletí kamínek a když budu sekat s křovinořezem tak budu mít stoprocentně sluchátka i brýle ale když jsem to začal dělat takhle 10 let zpátky tak se mi všichni smáli že jsem mimozemšťan. Dneska když vidím Jak lidi sekají zahrady tak spousta spousta lidí už je posunutá tímhle směrem a úplně stejně to funguje na těch stavbách. Ono to není o tom jestli si člověk nasadí brýle nebo má na hlavě tu přilbu ale je to o té kultuře a toho přístupu kdy ty lidi tak jak 50 let zpátky tak dneska zpátky se vracíme k tomu že jeden dává pozor na druhýho aby se něco nestalo.
33:06Docela jako zajímavé včera jsem jel z Moravy domů poslouchal jsem historky na Laně tam Genhard Čumák což je taková jako legenda. Vyprávěl jak si kluci hráli a zkoušeli pevnost smyček. Ta Hm smyčka se roztrhla a utrhla utrhla mu ucho tomu Hm. jednomu klukovi který tam byl Takže to je docela jako zajímavé. Samozřejmě asi takovýhle historky se prostě jako určitě objevují na stavbách. Eh vy vnímáte jako protože jste ve stavebnictví možná 20 možná 30 let. Vnímáte ten rozdíl jako jako diametrální? Ne ten rozdíl je diametrální. Já když jsem před 20 lety začínal na stavbě tak eh tak bylo úplně normální že si šoféři dali po obědě pivo. Bylo to úplně normální protože to nevnímali že je to nějaký riziko.
33:56Dneska eh přes všechny testy na alkohol by si to pivo nikdo k k obědu nedal. A to je takovej jakoby viditelnej příklad ale když se podíváte eh plánování jak funguje plánování jaký další technický věci jsme schopni na tu stavbu dát aby ti lidi byli ve větším bezpečí tak Tak tak je to obrovskej rozdíl. Samozřejmě ne u všech. Každej se k tomu dostává postupně ale jenom na budovách těch větších zhotovitelů všude je zábradlí. 20 let zpátky žádný zábradlí neexistovalo. Prostě lidi chodili na hraně pádu. Občas někdo spadnul a odpověď byla: „No jo je to stavební to se stává.“ Dneska dneska pád z výšky byť je to pořád jeden jedno z největších rizik tak aby byly smrtelný pády z výšky na těch na těch budovách tak je mnohem menší počet lidí kteří padají z výšky.
34:50A ať už jsou to lana na kterejch jsou přivázaní aby nespadli ať už je to to zábradlí a to co je klíčový to co vidím já je že tak jakoby to myšlení lidí se mění k tomu že se každej chce večer vrátit domů že to riziko je vyhodnocený jako mnohem větší než bylo třeba před 20 lety. Hm. Do jaký míry třeba tomu přispívá nějaká robotizace digitalizace té bezpečnosti? Já bych řekl že téměř minimálně v tom v tom našem prostředí. Samozřejmě budoucnost nějakejch robotů asi asi na stavbách se objeví roboti ale já úplně nevěřím že nějak masivně. Já věřím že to bude pořád o té o té poctivé lidské práci a samozřejmě digitalizace pomáhá v tom když máme 3D model budovy nebo nebo cesty tak jsme schopni samozřejmě se vyhnout tomu aby nastala kolize já nevím stroj s člověkem ale ale je to v řekněme v menší míře.
35:44Ale samozřejmě 3D Ty modely pomáhají v tom že kolem těch strojů se motá mnohem míň lidí právě proto že už to nenavádíme nenavádíme lankem ale navádíme to a navádíme to 3D modelem kde na té obrazovce ten eh ten operátor té mašiny vidí co má dělat a nepotřebuje kolem sebe tolik lidí. Co tím myslíte že nenavádíte lankem? V podstatě když si představíte dálnici nebo silnici tak historicky po obou stranách silnice se natáhlo lanko jako taková lankodráha a a tím byla naváděná v podstatě výška prokladení těch vrstev. Dneska tu výšku prokladení vrstev máme v 3D modelu a tím pádem přes obrazovku ten stroj je naváděnej sám a nemusí tam stát ti lidi kteří
36:45upravujou to lanko a a a motají se kolem toho stroje. Jo že mluvíme o stavbě silnic. Tak. Tak. Rozumím. Eh co se týká eh ještě když se vrátíme zpátky k té házené jestli se Hm. mnělo o tom že že jste říkal eh že jedna z důležitých věcí je si dobře umět poskládat tým. Hm. Eh jak v té házené jo takže v těch veteránech si vybíráte dobrý tým. Eh i v té manažerské eh práci také. Co jsou pro vás takové ty klíčové klíčové body pro výběr svých podřízených toho týmu prostě? A já si myslím že asi neřeknu nic převratnýho a možná začnu něčím co je pro mě extrémně důležitý a to je chemie. Pokud chemicky ti lidi si sednou tak je v podstatě téměř jedno jestli ten člověk je takovej nebo makovej protože mě se osvědčilo najímat lidi na základě přístupu.
37:28nikoliv na základě toho co všechno umí. Protože většina věcí se dá naučit ale bez toho správnýho přístupu a bez toho tahu na bránu to úplně nepomůže. Takže to bych řekl jako jednu věc. A druhá věc což taky není nic novýho člověk by se měl obklopovat lidma kteří minimálně v jedné činnosti budou lepší než než on samotnej. A takový lidi já dneska kolem sebe mám a funguje nám to ale je to přesně daný tím že že kdyby nefungovala ta chemie a ti lidi spolu nebyli schopni komunikovat tak můžete mít 10 géniů a a nikam to nedotáhnou. A to je to je možná jedna z věcí u toho týmu udělat z toho skutečně týma a nemít to pět 10 individualit který jsou sice perfektní ale nejsou schopni spolu fungovat.
38:17Mhm. Eh jak vlastně řešíte vůbec jako výběr výběr lidí? A protože ve stavěníství je to docela jako problematický. Eh přece jenom lidi Lidé z Evropy stále méně chtějí pracovat manuálně tady tady ta manuální část tam určitě jako je.
38:33Eh jak je to pro vás jako kritická oblast? Já bych řekl že eh když se podívám na na manažerský role eh na nějaký eh bílý dýmečky tak tam ten problém až tak až tak velkej není a a ten trh pořád je zásobený lidma který který jsou ochotný v tom oboru pracovat ale co se týče těch modrejch límečků jestli to tak můžu nazvat nebo těch dělnických profesí to za začíná být extrémní problém. Pro všechny nejenom pro nás ale pro všechny protože první vlna odchodu ze stavebnictví když byla krize 2008-2009 tak spousta lidí z toho stavebnictví odešla. Druhá věc je dneska máme obrovskou konkurenci řeknu na příkladu Amazonu ale takovejch firem je v okolí velká většina a srovnat si jestli budu pracovat na stavbě kde na mě prší sněží svítí na mě sluníčko nebo v klimatizované hale pro spoustu lidí todle todle je mnohem větším tahákem.
39:28A třetí věc je a to je podle mě jakoby zanedbaný za posledních 30 let zanedbaná role státu. My žádný dělníky neprodukujeme jako stát. My v podstatě jsme se spolehli na to že sem chodili Ukrajinci chodili sem Slováci. Dneska sem chodí Rumuni nebo sem chodí z bývalých Sovětských republik ale my jako systém žádný mladý noví lidi kteří by chtěli pracovat rukama úplně neprodukujeme. A to je to je podle mě do budoucna ten největší problém. s tímhle se musí něco udělat protože bez těch vlastních lidí který bude produkovat ten samostatnej stát tak tak nejenom stavebnictví ale ani ostatní obory nebudou mít ty lidi kteří by pracovali rukama. A je to trošku daný tím že po revoluci kdo neměl maturitu nebo vysokou školu tak byl méně cennej a ono to tak absolutně není protože dneska když se podíváte a budete chtít domů sehnat instalatéra tak budete čekat kolik?
40:25Půl roku? Devět měsíců? A pak vám přijde někdo kdo to třeba neumí. A to je věc která která dopadá na nás na všechny a pak dopadá do celýho do celýho průmyslu. Takže tohle vidím jako jako největší oblast jak jak nalákat mladý lidi aby aby chtěli dělat řemeslo.
40:44Tak ono se to částečně kompenzuje asi že jo se zvyšují mzdy. Tím Hm. pádem prostě lidé už nevidí ten rozdíl že jo když dělám truhláře nebo instalatéra a nebo dělám účetní tak si třeba vydělám podobně jo. Jo spíše si myslím že už v současné době lépe. Hm. Druhá věc je otázkou jestli to je jako řešitelné jo protože eh vlastně ta terciální sféra vlastně jako zaplatí eh ty lidi nebo ta poptávka po těch lidech je. Přece jenom dělat rukama mít mozoly prostě se lidem úplně nechce že jo.
41:14Eh v Německu to vyřešili že jo migranty Švédsko vlastně taky. Hm. Tam je tam je několik set tisíc lidí že jo ze Sýrie a tak dále že jo. V Německu to byli Turci teďka taky syřani Hm. že já se se obávám že prostě asi toto je jako jako jedna z cest která nás pravděpodobně čeká. Ne je Ne je možný že nás čeká a já jsem přesvědčenej že část té pracovní sily určitě budou lidi z jinejch zemí. Tak jak je to už dneska.
41:57Akorát že Ukrajinci už dneska jdou spíš do Německa tak nám chodí bělorusové. To to se určitě bude stávat ale ale to může být třeba 50% maximálně 50% té síly kterou budeme potřebovat a těch druhejch 50 si musíme vyprodukovat někde sami protože těch lidí na tom světě není tolik že by všichni najednou zachraňovali Českou republiku a pracovali tady rukama nebo Slovensko nebo Polsko. A druhá věc je my to vidíme na příkladu. My dneska v Rumunsku nejsme schopni sehnat Eh sehnat rumunský dělníky protože ti šli dál na západ a nám třeba na stavbě dneska pracujou železáři ze Srílanky. A je to věc která tady vždycky byla vždycky bude ale k tomu je potřeba ta ta základní síť těch těch vlastních zaměstnanců z té vlastní země a to je věc na kterou se musíme zaměřit.
42:31Hm. Když se dívám vlastně jako do budoucnosti tedy jak jak vy vnímáte vlastně stavebnictví? Bavili jsme se o nějakých nových materiálech. Eh umělých Umělých betonech jestli to říkám správně? Dá se to říct jako umělý beton ale já si myslím kde vidím budoucnost stavebnictví. Eh jedna věc je že stavebnictví je asi jeden ze zemědělstvím jeden ze dvou nejvíc konzervativních oborů eh v podstatě na světě. Eh takže i každej malej krok kterej to stavebnictví posune ať už k větší recyklaci materiálu k větší využití digitalizace. Eh možná drobnosti který se budou týkat robotů tak proto stavebnictví jako celek bude obrovský krok dopředu protože když se když se podíváme do historie tak pokud potřebujete překonat vodu třeba řeku tak po tisíce let je to vždycky most.
43:23A to kde bude posun toho stavební si ten most možná bude vypadat jinak bude z jinýho materiálu ale ve finále to pořád bude most. Takže takže ta cesta kterou já vidím bude právě větší digitalizace využití alternativních materiálů a tak dál ale ten produkt bude hodně podobnej tomu co máme dneska protože pořád bude spojovat lidi.
43:47Tak je to otázkou no. Já jsem viděl jako zajímavé články že domy už umí vytisknout 3D tiskárna. Samozřejmě jsou věci který se budou dát tisknout na 3D tiskárně. Nicméně je otázka jestli se bavíme o budoucnosti za 10 let nebo za 50. Za 50 já neumím odhadnout ale za 10 já jsem přes přesvědčenej o tom co říkám že ten posun nijak zásadní v tom stavebnictví nebude. Byť budeme mít některý příklady kde jsme na 3D vytiskli dům a budeme testovat jak ten dům vypadá ale ale úplně si nemyslím že to je blízká budoucnost. A co v Čechách vnímáte jako že bude takový hodně trend v těch 10 letech? Říkáte že nevidíte za těch 10 let ale těch prvních 10 let Já nevím jestli to jsou dřevostavby nebo jo nebo kterým směrem se to asi pravděpodobně bude nejvíc udávat?
44:40Já si myslím že budou dva trendy. Jeden bude rychlost a jeden bude náklady. A a v podstatě pokud se týče pokud se týče rychlosti já si myslím že víc se začne prosazovat prefabrikace modulární výstavba a tak dál že v podstatě třeba ten dům se vyprodukuje někde v hale a přijede na to staveniště a a vysekne se tam v podstatě během nadsázky řečeno dvou dnů za použití jednoho jeřábu. To si myslím že je budoucnost. A co se týče třeba silných železničních nebo železničních staveb. Já si myslím že tam ta budoucnost je právě v té recyklaci protože těch materiálů skutečně bude nedostatek tak tam to bude určitě určitě v recyklaci. A z hlediska nějaké třeba velikosti jako domů bytové výstavby kam si myslíte že to půjde?
45:29A já si myslím že budou dva trendy. Jeden bude bude to mnohem víc nájemního bydlení než než vlastnictví protože když se dívám na dnešní mladou generaci ta v podstatě a zase v nadsázce řečeno nechce nic vlastnit. Oni chtějí sdílet auto sdílet koloběžku sdílet zážitky sdílet dovolenou a a určitě nebudou chtít tak jak třeba moje generace investovat do vlastního bydlení tak šílený peníze který který naše generace dělala. A a to si myslím že bude ten to si myslím že bude ten největší trend přesun k tomu nájemnímu bydlení a myslím si že i velikost velikost toho bydlení se bude zmenšovat. Co šel vlastně jedno jedno z řešení jako ekologie že jo protože pokud No to to určitě.
46:13Já si myslím že lidi dneska chtějí sdílet a chtějí být co nejblíž jeden druhýmu a tomu bude nahrávat to že nebudeme potřebovat eh osmipokojový byty nebo osmipokojový domy ale budou nám stačit tři protože budeme držet víc při sobě. To to si myslím. A zároveň to souvisí s těma nákladama protože ty náklady do budoucna budou a je to logický celý staletí rostou náklady a budou růst i i teď dál. Tak já pevně věřím že To co to co říkáte že lidi k sobě budou blíž že si to budem plnit protože to je jedna jedna z věcí která mě osobně chybí. Si myslím že vlastně lidé se trošku jako o to
47:10obměnili. Eh naše dřívější generace žili spolu na statku dvě tři generace že jo. Eh ty vesnice prostě žili víc jako v komunitách a podle mého názoru je to prostě jedno z řešení které které vlastně nás asi čeká. Za A se budem cítit šťastněji a za B budem žít i vlastně ekologičtěji že jo protože prostě nebudem tak šíleně jezdit jsem slyšel číslo že tady je 6 milionů aut registrovaných v České republice což mi připadá Úplně jako neuvěřitelné jestli máme já nevím kolik sedm osm milionů dospělých lidí máme šest milionů aut tak to mi připadá úplně neskutečné. No ale podívejme se na ten trend kterej tady kterej tady je danej. Dneska každá rodina má minimálně dvě auta protože jsme opustili centra měst stěhovali se všichni do satelitů nebo do okolí do okolí větších aglomerací a a kamkoliv jste se potřebovali dostat tak potřebujete auto.
47:51Druhá věc je v nadsázce řečeno jak rozmazlujeme tu naši mladou generaci a naše děti. Dneska to dítě na kroužek není téměř schopno dojet autobusem všude ho vozí rodiče nebo někdo a k tomu taky potřebujete ten prostředek takže mně ten samozřejmě je to děsivý číslo ale vůbec mě nepřekvapuje protože když se dívám kolem sebe tak každá rodina v podstatě disponuje dvěma autama a to to odpovídá tomu číslu o kterým jsme se bavili. Michale chtěl bych se ještě zeptat na závěr jestli máte třeba nějaké sdělení které byste chtěl předat posluchačům podcastu Job Number One? Já si myslím že to sdělení bude bude hodně o sdílení. V podstatě vyměňujeme jedno písmenko ale ale ten význam ten význam je jasnej tak jak jsme se tady bavili.
48:40V podstatě nebudeme chtít věci vlastnit budeme spoustu věcí sdílet a já bych to otočil ještě k tomu abychom se nebavili jenom o těch věcech ale abychom se vrátili k tomu že rodiny budou sdílet spolu zážitky budou blíže jeden druhému a v tom já vidím že že je budoucnost toho že budeme schopni překonat jakoukoliv krizi která na nás přijde.
49:04Tohle mi je hodně blízké. Děkuju moc proto já vlastně bydlím na vesnici abych mohl sdílet se svými sousedy hezké zážitky a věřím tomu že se všichni k tomu postupně jako aspoň částečně vrátíme.
49:17Chtěl bych posluchačům poděkovat za to že jste nás doposlouchali až sem protože Pokud jste nás doposlouchali tak vás to asi bavilo. A pokud chcete poslouchat další díly našeho podcastu tak můžete kliknout na odebírat náš seriál a užívat si další ředitele. Michale ještě jednou děkuju za váš čas a velmi příjemné popovídání. Přeju hodně úspěchů vházené v Chorvatsku případně v té Francii.
49:49Ať se daří a mějte se krásně. Já moc děkuju za pozvání i za příjemný rozhovor. Mějte se.
Přepis je bez rozlišení mluvčích — Google to pro češtinu neumí. Přepis je strojový drobné chyby v něm být mohou.
