← Zpět na epizody
#755 min28. 1. 2021technologiedata

„Varoval před krizí, management ho přehlasoval“

Pavel Kysela · CEO · Adastra
Videozáznam rozhovoru #7 — Pavel Kysela · CEO · Adastra
Raději jen poslouchat 55 min
0:0055:00

O epizodě

K čemu vede řízení firem na základě ročních strategií? Co se Pavel Kysela naučil od bratra - Olympijského vítěze? Řízení podle čísel a přitom prostor pro rozvoj a seberealizaci

Klíčové myšlenky

„Když o tom mluvíme, tak mám pocit, že nejsem generál ani v tý firmě.“
Šest let přípravy zmizelo za vteřinu

Kyselův bratr David Svoboda odjížděl do Pekingu přesvědčený, že má na vítězství, a zahájil přesně podle představ — olympijský rekord ve střelbě a skvělý šerm. Všechny naděje pohřbila jízda na koni: kůň se zranil, on zboural čínskou zeď a šest sedm let přípravy bylo během vteřiny pryč. Kysela k tomu dodává, že ta příprava neznamená chodit do práce od osmi do pěti — David chodil z tréninku v osm večer a druhý den šel zase. Zlato přišlo až o čtyři roky později v Londýně.

Kultura, ve které je možné selhat

Kysela viděl na trhu firmy, kde se změnil management a nastoupila kultura, že všechno musí být podle něj a chyby se neodpouštějí. Během roku dvou z nich odešli lidé, kteří chtěli něco rozvíjet a zkoušet, a zůstal pomalu rezavějící stroj, který se čím dál víc zadrhával. Sám nechce chyby oslavovat, ale chce prostředí, kde není problém o nich nahlas mluvit — ani když je dělá on. Od pojmenování je pak už jen krůček k řešení. Když se všichni snaží malovat věci na růžovo, začne to ve firmě podle něj smrdět.

Chytří lidé pod jednou střechou

Co Kyselu do firmy přivedlo a co ho tam sedmnáct let drží, je podle jeho slov to, že je plná strašně chytrých lidí, kteří jsou v tom, co dělají, mnohem lepší než on. Pořád se od nich dá něco naučit — a to je i důvod, proč nevěří, že by firmu měli řídit jeden dva osvícení lidé, kteří přesně vědí, co se má dělat.

Nejlepší lidi měli vždycky u klientů

Klasický problém poradenské firmy: ty nejlepší lidi máte nasazené u klientů a pro sebe nezbývají. Kysela říká, že bylo velmi těžké rozhodnout se je stáhnout na interní projekt, protože to mělo okamžitý dopad na výnosy. Došel k závěru, že to udělat musí a krátkodobý propad se vrátí — a vrátilo se to i byznysově: know-how z mezinárodní finanční konsolidace mezi desítkami firem podle něj u nás moc lidí neumí.

Skvělý produkt, ne tak dobrý obal

Kysela říká, že je potřeba sdílet i nepříjemné příklady, a jde do vlastních řad: má pocit, že jako firma mají skvělý produkt, který má ne tak dobrý obal. Potkávají se s konkurencí, která má obal mnohem hezčí a uvnitř někdy horší produkt. Označuje to za střelu do vlastní nohy a přiznává, že na tom pořád pracují.

Pavel Kysela odpověděl i na otázky z CEO Playbook
Největší fuck up kariéry a co bych dnes udělal jinak
Za největší firemní fuck up, kterého se sám účastnil, označuje Kysela reakci firmy na finanční krizi v roce 2009. Do té doby firma stabilně rostla o třicet procent ročně, všechno bylo zalité sluncem a pořád se nabíralo. On byl tehdy obchodní ředitel a někdy v létě 2009, kdy se u nás o krizi ještě moc nemluvilo, varoval, že přijde. Byl přehlasován s tím, že je zbytečně konzervativní, že to tak vždycky bylo a vždycky to rostlo. Nabíralo se dál a firma jela jako v konjunktuře. Pak přišlo velmi krušné půlroční období, kdy se nůžky mezi náklady — z osmdesáti procent mzdovými — a výnosy výrazně rozevřely a museli dělat nepopulární opatření včetně snižování mezd. Že letošní rok zvládli lépe, přičítá i tomu, že řada lidí, kteří firmu dnes řídí, si rok 2009 pamatuje.
Rozhodnutí, které nejvíce ovlivnilo úspěch firmy
Nástroje a rutiny, bez kterých firma nefunguje
Jak poznám skvělého člověka a koho bych už nenajal
Jak přemýšlím při těžkých rozhodnutích
Jak ve firmě využíváme umělou inteligenci
Na stejné otázky odpovědělo dalších 53 ředitelů Co je CEO Playbook

Přepis rozhovoru

Zobrazit celý přepis 8 384 slov · 86 úseků

Mohlo by vás také zajímat