#761. díl34 min20. 2. 2026energetikautility
„Dobrého sládka poznáte na desítce“
Petr Kovařík · CEO · Pražská plynárenská
Zatím obrázek epizody — nahradí ho foto z natáčení
0:0034:00
O epizodě
- Co má společného plyn a pivo? 🍺🔥
- Možná víc, než si myslíte.
- Už tento pátek vychází první díl rozhovoru s Petr Kovarik. A tentokrát jsme nešli rovnou do energetiky.
- Začali jsme tam, kde jeho kariéra opravdu začala – ve varně.
- Petr totiž nestál vždy za obchodní strategií jedné z největších energetických firem u nás. Začínal jako sládek ve Staropramen a postupně se vypracoval až na Managing Director Molson Coors Czech Republic, Slovakia, Hungary.
- V tomhle díle se dozvíte například:
- 🍺 Proč je české pivo ve světě jiné než si myslíme
- 🍺 Jak moc značce škodí (nebo pomáhá) slepé degustace
- 🍺 Proč je mýtus o „nejlepší české vodě na pivo“ už dávno překonaný
- 🍺 Co rozhoduje o kvalitě víc – technologie, nebo sládek?
- 🍺 Jak vznikaly velké pivovary v době národního obrození
- 🍺 A proč dnes rostou minipivovary díky trendu autenticity
- Je to lehký, zábavný, ale zároveň překvapivě hluboký pohled na byznys přes pivo. A věřte mi – ten příběh kariérního růstu z varny do boardroomu stojí za to.
- A až v dalších dílech půjdeme víc do energetiky, budete mít o to silnější kontext.
Klíčové myšlenky
„Kdyby tady nebyl ten přetržitý vývoj, tak dneska by globální firmou možná nebyl Heineken — byl by to Staropramen nebo Pilsner Urquell v českých rukách.“
Obchodník po celé republice
Pražská plynárenská překonala metu 450 000 zákazníků, ale zákazníky nemá jenom v Praze. Mateřská organizace je podle Petra Kovaříka obchodník, který působí v celé České republice a nabízí plyn i elektřinu — smlouvu s ní může mít kdokoliv odkudkoliv. Podle velikosti je to pátá největší firma v tuzemské energetice. Vyrostla z plynu a tam má největší expertizu, ale roste i v elektřině a právě odtud dnes přichází hlavní příspěvek k růstu. K tomu nabízí služby, které by firma její velikosti nabízet měla: montáž fotovoltaiky, dodávky baterií a podobné kompletní řešení. Fyzickou distribuci má na starosti dceřiná Pražská plynárenská Distribuce, a to jen v Praze a nejbližším okolí. Kovařík to přirovnává k dálnicím: kus dálnice mají, ale hlavně jsou jedním z logistických providerů, kteří po cizích i vlastních trubkách dopraví komoditu až k zákazníkovi.
Norský plyn máme napřímo
Změny v dodávkách plynu se podle Petra Kovaříka zákazníků nedotkly vůbec — ani v největší krizi nedošlo k žádnému výpadku. Výpadek, který šel primárně z Ruska, se podařilo nahradit zemním plynem z jiných destinací, ale byla to celoevropská záležitost, kterou na úrovni jednoho státu nevyřešíte. Ruský plyn tvořil zhruba pětačtyřicet procent celkových dodávek do Evropy, k nám kvůli geografii o něco víc, protože potrubí vedlo přes Slovensko. Dnes jsou dodávky ruského plynu do Evropy zhruba pětinové a Česká republika je primárně zásobovaná potrubím z Německa, které se plní zkapalněným plynem dováženým odevšad, nejvíc ze Spojených států. Čím se Kovařík chlubí: Pražská plynárenská je podle něj jediná firma v Česku s přímým kontraktem na odběr norského plynu od státní firmy Equinor, která v Norsku přímo těží — jsou tedy napojení na největšího evropského těžaře. Struktura plynu se změnila, na dodávkách ani na cenách to zákazníci nepoznali.
Sládek je vrchol kariéry
Petr Kovařík vystudoval potravinářskou fakultu VŠCHT a začínal jako sládek — respektive, jak sám opravuje, sládkem spíš skončil, protože sládek je vrchol kariéry. U minipivovaru jste sám sobě šéfem, u velkého pivovaru jste v podstatě výrobní ředitel: když začínal ve Staropramenu, měl tým čítající až tři sta lidí. Prošel Staropramenem, Braníkem i Ostravarem, má zkušenost s licenčním vařením na Slovensku i v Rusku a v Česku se licenčně vyráběla třeba Stella Artois pro část Evropy nebo japonská piva. Zručnost českých sládků, jejich vzdělání a kvalifikační předpoklady jsou podle něj mimořádné — v Evropě není žádná jiná vysoká škola tohoto typu kromě německého Weihenstephanu. S technologicky vyspělým pivovarem a správnými surovinami jsou tady schopni uvařit světové pivo: vesměs se jim dařilo napodobit jakékoliv pivo jakéhokoliv pivovaru kdekoliv na světě.
Kvalita vody je mýtus
Že geografický kontext znamená kvalitu vody a chmele, je podle Petra Kovaříka strašný mýtus. Pivovarství si pořád pamatujeme z devatenáctého století, kdy kvalita vody skutečně byla zásadní — nebyly úpravny, vodárenství nikdo nerozuměl, takže vodu pro varní proces nešlo upravit a zdroj opravdu ovlivňoval kvalitu. Dnes se piva vyrábějí z varní vody, která má parametry až kojenecké vody a připravuje se přímo pro tenhle účel, takže voda je dostupná všem. U chmele rozdíl být může, jenže český chmel je vhodný hlavně kvůli aromatu: nemá vysokou hořkost, a proto se většinou používá jen na posledních dvacet až pětadvacet procent dávky při vaření. Základní dávku hořkosti dominantně nedělají české chmely, i když čeští chmelaři začali pěstovat i hořké odrůdy. Ten skutečný geografický kontext je podle něj ječmen a slad — surovina, které se při výrobě používá nejvíc a která je zároveň největším variabilním nákladem. V některých částech světa se místo něj používá kukuřice nebo rýže.
Český ležák je plnější a hořčí
Charakterem je podle Petra Kovaříka český ležák trošku plnější a trošku hořčí, než je průměr — proto máme jinde pocit vodnatosti. Milana Mahovského to zmate: chmel je u nás méně hořký, ale pivo hořčí? Kovařík vysvětluje, že na chmelení se používají hořké i aromatické odrůdy a každá značka je mixuje podle unikátní receptury; chmelení je rukopis sládka. Dobrý sládek dokáže odhadnout, jaké chmelení zvolit, aby napodobil skoro jakoukoliv chuť — zvenku to vypadá jako velká věda, ale když tomu rozumíte, je to relativně jednoduché. Ve Staropramenu prý měli pivo se sedmi druhy chmele. Robustnější profil českých piv má v zahraničí dvě strany: pověst správné pivovarské adresy, ale i to, že někteří spotřebitelé preferují lehčí piva.
Petr Kovařík odpověděl i na otázky z CEO Playbook
Věc, které jsem dřív věřil, ale dnes už ne
Že geografický kontext u piva znamená kvalitu vody a kvalitu chmele, je podle Petra Kovaříka strašný mýtus. Pivovarství si totiž pořád pamatujeme z devatenáctého století a tehdy kvalita vody opravdu byla naprosto zásadní pro varní proces i pro kvalitu piva — jenže tehdy nebyly žádné úpravny vody, vodárenství nikdo nerozuměl, a tak vodu pro varní proces nešlo upravit tak, aby byla ideální. Kde jste byl, takový zdroj jste měl, a to skutečně ovlivňovalo kvalitu. Dneska si domácí filtraci koupíte běžně a komerčně; piva se vyrábějí z varní vody, která má parametry až kojenecké vody a normálně se pro tenhle účel připravuje. Pro český ležák, což je dominantních pětadevadesát procent tuzemských piv, je vhodná varní voda o velmi podobných parametrech — a ta je dneska dostupná pro všechny. U chmele rozdíl být může, ale i tady to není jednoznačné: český chmel je vhodný hlavně kvůli aromatu, nemá vysokou hořkost, a proto se většinou používá až na tu poslední dávku při vaření, zhruba dvacet až pětadvacet procent. Základní dávku hořkosti dominantně všechny pivovary českým chmelem nedělají, mohou tam být i jiné chmely — a čeští chmelaři navíc začali pěstovat i hořké odrůdy. Ten skutečný geografický kontext je podle Kovaříka ječmen a slad. To je surovina, které se při výrobě piva používá nejvíc, a zároveň největší variabilní náklad — v ceně piva bude slad to nejdražší a nejnákladnější, snad kromě plechovky. A právě proto se v některých částech světa používají alternativy jako kukuřice nebo rýže, kvůli kterým pak některá piva chutnají jinak.
Na stejné otázky odpovědělo dalších 53 ředitelů
Co je CEO Playbook
Přepis rozhovoru
Zobrazit celý přepis
0:54Rád vás tady rád vás tady mám protože vaše kariéra je neuvěřitelně bohatá a zajímavá. A pražská plynárenská překonala metu 450 000 zákazníků a je to pražská plynárenská ale zákazníky máte jenom v Praze nebo někde jinde? Ne tak jako my jsme obchodník který má působení v celé České republice a samozřejmě nabízíme plyn a elektřinu z těch základních komodit po celý Český republice takže jako jakýkoliv zákazník jako z jakýhokoliv kouta jako republiky s námi může mít smlouvu a my mu tu dodávku zajistíme jo. To je obchodník. Co se týká fyzický distribuce tak naše dceřina firma má má na starosti ty plynový rozvody v Praze jo? Takže to se možná jako může plést ale ale my jako mateřská organizace jsme obchodník který obchoduje s oběma komoditama a těch 450 000 Kč je součet za obě ty komodity.
1:45Mhm. Takže Matez je tělem jo? Nejste jenom pražská nejste plynárenská ale děláte elektriku a po celý republice. Musíme umět v podstatě jako všechno dneska. My jsme jako podle velikosti pátá největší firma takže jako se řadíme k těm větším firmám jako v tý energetice. A dneska jako vidíte že ty co byli specializovaní na elektřinu nabízejí plyn. My jsme samozřejmě vzešli z toho plynu a v tom plynu máme největší expertízu a dovednosti ale samozřejmě umíme i tu elektřinu a úspěšně tam rosteme což je super. Mě to těší vlastně že vlastně ten příspěvek k tomu růstu je zejména z tý elektřiny. Takže se etablujeme prostě na tomhletom poli a samozřejmě nabízíme spoustu služeb který dneska jako vlastně energetická firma naší velikosti by nabízet měla od výkupu prostě montáže foto voltaiky prostě dodávat dodávání baterek a těhletěch kompletů a tak dále a tak dále jako.
2:35Hm. Takže jako Takže hodně hodně komplexní v zásadě jste Jo jo jo. dorovnali tu nabídku vlastně to co to co dělají ty vaši velký konkurenti. Ano. Eh je to přece jenom Nedá. Už toho názvu jako plynárenská je tam nějakej jako plynárenskej background že Ano. Vy jste teda jako ten koncový distributor asi ty velký trubky který jdou do Čech tak to na starosti nemáte. Ne ne ne to nemáme na starosti. My máme jako ten systém který je v Praze a v tom nejbližším okolí. Má to na starosti naše dceřina organizace Pražská plzeňská distribuce a a vlastně ta obsluhuje tady tuhletu část jo. Takže cokoliv se vám stane nebo když je někde prostě nějaká vidíte prostě jako v Praze eventuálně prostě nějakou rekonstrukci potrubí tak to má na starosti naše dceřina společnost.
3:18My potrubí této naší dceřiné společnosti ale i potrubí ostatních společností po celý republice využíváme k tomu aby jsme dopravovali k zákazníkovi vlastně tu naší komoditu jo? Takže takhle je to oddělený tý energetiky. Představte si to tak že někdo musí se starat o ty dálnice jo? A my máme my máme část prostě to pražskej vokruh a tohle to je naše dálnice ale někdo na tý dálnici provozuje tu dopravu a my jsme jeden z těch prostě jako logistickejch eh eh eh eh providerů který vám prostě dopravě prostě ten plyn do elektřiny až domů. To jako umíme už potom jo ale tu infrastrukturu infrastrukturu máme jenom v Praze na strašně velkej Proto pražská plynárenská Když se tam zeptám vlastně tak jako spíš zajímavost posledních let.
4:06Chápu že to jako neřešíte ale jste zbraně že? Co se týká vlastně jako plynů z jakých zemí vlastně třeba bylo před pěti rokama před válkou z Ukrajiny a do jaký míry je vlastně jako to je teďka a jak se vás třeba jako dotklo z hlediska jako byznysu protože předpokládám že tam došlo k výrazné změně. Takhle nás se to naštěstí nedotklo vůbec a myslím že že to všichni zákazníci zaregistrovali že v dodávkách žádnej okamžik ani v tý největší krizi jako nedošlo k žádnému výpadku jo. To znamená my jsme byli schopni nahradit vlastně ten výpadek který šel primárně z Ruska ten výpadek tím zemním plynem prostě z jiných z jiných destinací ale byla to jako celé jako evropská záležitost jo.
4:48To to vlastně nevyřešíte na úrovni jednoho státu tohleto. Když řeknu nějaký čísla tak že jo ten ruský plyn tvoří nějakých 45 % celkových dodávek do Evropy do Evropy k nám asi trošku víc do Český republiky protože geograficky jsme samozřejmě jako blíž a ta upřímný potrubí přes to Slovensko vede prostě jako do toho Ruska.
5:10A dnes jako ty dodávky do Evropy Toho ruskýho plynu jsou zhruba jako pětinový já nevím jestli 80%. Čili pořád jsou tu zákazníci v Evropě ale ale ale ale Česká republika je primárně zásobovaná z Německa dneska z toho potrubí prostě jako z Německa a tam se bere potrubí. Tam se tam se plní zkapalněným plynem který se dováží z různých prostě destinací prostě po celým světě nejvíc ze Spojených států a hlavně a to bych se chtěl pochlubit také norským plynem a my jsme jasně jediná firma aspoň co je mi známo v Český republice která má přímý kontrakt na odběr norského plynu od Norské státní firmy Equinor která přímo těží v Norsku. To znamená vlastně my jsme přímo napojeni na největšího evropskýho výrobce dodavatele dodavatele výrobce těžaře zemního plynu.
6:00Takže ta struktura se změnila. Odpověď na vaši otázku: Ano ta struktura toho plynu se změnila a zákazníkům se to nijak nedotklo. Ve smyslu dodávky ve smyslu ceny si pamatujeme tu tu turbulentní dobu která je naštěstí už za náma je zažehnána a já teď protože jsme tady v zimě a zrovna dneska bylo -12 -13 v noci tak jako samozřejmě si musím přihrát poličicou a říct že prostě samozřejmě ty dodávky jako dodávky plynu je nakoupeno dost v zásobních je ho dost a všichni můžou bejt v klidu.
6:27Eh jenom pro zajímavost aktuální teda jako import z Ruska je nulový úplně? Jako v Čechách. Hm. Takhle já já myslím že nikdo nemá žádný kontrakt jako to bych jako vsadil a nebo my bysme ani nikdy neměli předtím Eh a eh fyzikální původ plynu zjistíte jenom nějakým složitým rozborem jo? Jasně je to jasný. Takže jestliže přijela do německého terminálu jedna jediná loď z Ruska a naplnila ho tak možná nějakou část jako tam může mít ale dominantně dominantně prostě ten zemní plyn je dneska jiného původu pokud budeme v České republice. Vzhledem k tomu že vlastně dneska nás zásobuje to potrubí prostě z Německa. Jasně jasně. No. Rozumím tomu. Ach to je spíš taková jako zajímavost. Eh pojďme pojďme vlastně jako spíš k vám osobně.
7:19Ale mimochodem já ještě protože že jo ono jako kdybyste se podíval na ty toky toho plynu do Evropy tak eh tak ono každý den jako tam budou jako trošku jiná čísla. Těch potrubí je hodně jo jako půjdete prostě jako eh eh eh půjdete prostě z jihu ze severu jako těch těch tras je spousta a vlastně k tý toky se trošku jako každý den mění. Eh eh takže má smysl se dívat třeba nějakou roční statistiku v tomhletom směru ale zase říkám nás dominantně zásobuje prostě ten ten ta ta ta ta se zásobuje přes Německo.
8:11Pojďme vlastně k k vašim zkušenostem. Eh vy jste vystudoval eh spíš teda jako chemickou školu. Ano ano. VŠCHT nebo něco takového. VŠCHT potravinářskou fakultu ano. Začal jste jako sládek.
8:24Eh takže vařil jste pro nás pivo. Které pivo Ano. jste nám vařil Ano a to to to je to jste řekl hezky. Začal jako sládek. Já jsem spíš skončil jako sládek protože sládek je vrchol kariéry. Pardon.
8:34Sládek je Ne já tomu rozumím jako dneska jako je to řemeslo. Samozřejmě pokud jste sládek eh eh eh mini pivo tak jste jako šéf sám sobě jo. Ale pokud se sládek jako velkýho pivo tak jste v podstatě výrobní ředitel čili máte na starosti tým i stovky lidí třeba jako jo. Takže když jsem začínal ve Staropramenu tak ten tým čítal prostě až nějakejch 300 lidí ten první jako jo. To znamená to jako bylo poměrně hodně. Eh eh a a a a takže trácím se na český Staropramen Braník Ostravar samozřejmě eh eh mám nějaký zkušenosti s licenčním vařením na Slovensku a v Rusku. Eh a A a a spoustu jinejch prostě piv který jsme měli portfolio jako co bych co bych co bych tak zmínil zajímavýho.
9:22Licenčně Stella Artois třeba pro čas Evropy se vyráběla v Čechách. Japonský piva se tady vyráběly a tak dále a tak dále jo. Takže jako ta zručnost českejch sládků jejich edukace a a vlastně jako ty ty ty ty kvalifikační předpoklady vyrobit skvělý pivo jsou jako mimořádný protože je tady vysoká škola. která je schopna vychovat jako experty na vysoký úrovni a a a v Evropě není žádná jiná vysoká škola kromě německýho bajhenštefenu jo? Takže jako nepodceňovat jako todleto řemeslo a v okamžiku kdy máte ten pivovar nějakým způsobem technologicky vyspělej tak jste schopen skutečně vyrábět jako světový piva jakýkoliv v Čechách prostě s tou kvalitou těch lidí který jsou schopný jako cokoliv vlastně na tý technologii uvařit pokud mají k dispozici Ty ty správný suroviny samozřejmě jo.
10:14Tam může bejt nějakej geografickej kontext ale ale vesměs prostě nám se dařilo napodobit jakékoliv pivo jakéhokoliv pivovaru kdekoliv na světě. Jasně ten Grafický kontext asi znamená jako kvalita vody a kvalita chmelů To je strašnej mýtus. Ne? Ok. Tak povídejte. Eh eh ale ale eh eh kvalita vody je s takhle my pořád si pamatujeme pivovarství v tomhletom jako z 19. století protože kvalita vody je naprosto zásadní pro ten proces a pro kvalitu toho piva. A v 19. století když jste neměl žádný úpravný vody nerozuměl jste tomu vodárenství tak jste nebyl schopen vlastně tu vodu upravit tak pro ten varní proces aby byla jako vlastně jako ideální. To znamená tam kde jste byl tam jste měl nějakej zdroj a to skutečně ovlivňovalo tu kvalitu.
11:05Dneska kvalita vody nakonec vy si doma můžete koupit nějakou mini úpravu nějakou filtrace a tak dále když budete chtít že jo ať se to komerčně prodává jako nějaký ty zařízení. Čili čili vlastně dneska se ty piva vyráběj z varní vody která má parametry až kojenecký vody a je normálně jako připravovaná pro tenhleten účel a pro pro druh českýho ležáku kterej se tady dominantních 95 % piv jsou prostě to je jeden druh piva. Je ta varní voda vhodná o nějakých parametrech velice podobných a a a a a a a takže takže dneska jako ta voda jako je dostupná pro všechny. Vchmelení je samozřejmě a může být rozdíl ale český chmel je vhodný prostě kvůli aroma jo jako není a ta základní dávka hořkosti on on on je specifický s tím že nemá vysokou hořkost a má a má významné aroma tak většinou se používá pro prostě na těch 20-25% na tu poslední dávku při tom vaření.
11:59Na tu základní dávku hořkosti ho nevyužívají dominantně všechny pivovary jo to jako to se může aj jiný chmely. Přestože čeští chmelaři začali pěstovat i hořké odrůdy teda jo takže takže není to tak jako jednoznačný a když jsme ale ten geografickej kontext a to jste neřek je zejména ječmen a slad. Mhm. Protože to je ta ta surovina který se používá nejvíc při výrobě piva je to samozřejmě i i i zároveň i největší jako nějaký jako variabilní náklad když budeme v tom manažerský bude velký v tom pivu takže ten ten slad bude to nejdražší co v tom takhle kromě plechovky plechovka bude dražší ještě jako jo možná ale ale ale ale ale ale ale ten slad bude to nejdražší a nejnákladnější a v některých geograf některých některých světadílech se používají samozřejmě alternativy ukořice rýže a tak dále jako jo.
12:44Na vaření co? na vaření piva jo takže jako některý ty piva samozřejmě potom chutnaj trošku jinak míň pěkně a tak dále a tak dále jo takže ty Já alternativy jsem byl v Číně a tam jsem byl nějaký rýžový pivo. Jo jo jo je to je to možný. To bylo zvláštní. Jo jo jo jo jo jo jo jo. To je to je možný jo? Takže takže eh eh eh a a potom když kdy Já bych se tady mohl o tom rozpovídat trvalo by to strašně dlouho jako jo ale Ale mě spíš zajímá v čem je ta unikátnost z toho českýho piva nebo německýho případně belgickýho nebo britskýho že jsou takový ty nejznámější asi Hm. jako voblasti.
13:18Eh jak já bych vám na to odpověděl. Eh co se týká toho charakteru toho piva toho profilu tak to český pivo. Ten český ležák je skutečně trošku plnější a trošku hořčí než je ten průměr. Proto my když vyjedem kamkoliv jinam tak máme pocit jako trošku tý vodnatosti leckde protože vlastně jako tam tam ta plnost a intenzita tý hořkosti je zpravidla nižší jako v tom ležáku jo. Takže jako tam skutečně ty český piva jsou trošku jako robustnější jako v tom profilu. Teď jsem jako zmatenej. Jsi říkal že chmel je míň hořkej u nás ale ale pivo je hořčí. Ano ano ano. Ale vy tam tu hořkost musíte nějak dostat tak vy používáte Vy používáte vy musíte na to chmelení se používají hořké odrůdy a potom ty aromatické odrůdy a nějak je mixujete a každý je ta značka prostě nějakým způsobem prostě má unikátní recepturu a v tom a a a to chmelení je nějakej rukopis toho slátka.
14:10Na druhou stranu pokud jste dobrý šládek tak si tak eh jste schopen jako vlastně to pivo jakýkoliv jako na podoby. To znamená jste schopen jako jako odhadnout jaký to chmelení tam máte zvolit abyste třeba nakopíroval nějakou chuť jo? To dneska vlastně jako možný. Takže jako ano když tomu rozumíte je to relativně jednoduchý takhle zvenku to vypadá jako velká věda prostě jako tady tohodle chmele tam tohodle chmele. My jsme měli ve Staropramen myslím jedno pivo a to mělo sedm druhů chmele jo nevím jo takže jako vlastně je tam velká sofistikovanost která potom se propíše do tý chuti. Na druhou stranu ty český piva ty český piva vlastně jako ten jejich profil versus ty ostatní je skutečně plnější hořký.
14:55Proto s tím mají problém někdy v zahraničí s našima pivama jo protože je to pro ně jako příliš jo někdy. Takže jako jako mají mají mají pověst tý jako hlednatosti a to mají tu image že pochází z toho správnýho prostě mají to správný parnu adresu pivovárskou že jsme známí tím ale ale ale ale ale někteří prostě jako ty spotřebitelé v tom zahraničí preferujou ty lehčí piva jo zase. Takže Takže tím tím je to tím je to specifický. Takhle ale abyme si neli čistýho vína Aby jsme si nedali čistýho vína.
15:28Dobře čistýho vína a dobrého piva. Tak tak když když řeknu pár čísel a možná mě pivovarníci jako tady teď jako budou jako opravovat ale ale v Čechách si vyrobí zhruba 20 milionů hektolitrů piva z toho 15 milionů 15 milionů se tady spotřebuje 5 milionů se zhruba vyveze jo a a a a a a a a ve světě se vyrobí 2 miliardy hektolitrů jo to jako význam toho českýho pivovářskýho trhu je takovejdle čili je to asi 20. trh objemem na světě myslím že v Evropě to bude jako někdy top 10 a když se podíváte ty největší světový značky ani jedna česká značka bohužel není mezi těma největšíma. na světovýma značkama ani na objem a tak dále.
16:09To znamená ten to pivo je relevantní v evropským kontextu jo má dobrou pověst ale co se týká prodávaných objemů tak řekněme že budeme na tom lépe než většina evropských států ale nebudem na tom zdaleka jako Němci Britové nebo Italové no Italové Italové možná možná to to bude podobný ale ale nebo takový ty národy prostě Belgie že jo a tak dále jo. Takže Takže jako myslím si že to pověsti českýho piva v zahraničí samozřejmě prospělo jeho kvalita a schopnost těch českejch slátků na začátku minulýho století ho nějakým způsobem exportovat v tý kvalitě což tehdy byl mimořádnej počin ale taky to že je to naše národní hrdost trošku jo. Takže my si do toho piva jako tak trošku jako je to jako nějaká já bych řekl součást součást eh eh eh eh eh zdroj naší národní hrdost A který má kořeny v 19.
17:10století. V národním obrození. Jdeme daleko. Ale já to vysvětlím velice krátce. Kdy vlastně po roce 1860 začali platit jako v Rakousko-Uhersku nový zákony ohledně prostě možnosti financování a přístupu ke kapitálu. A vlastně ten národního obrození bylo prostě nějaký jako umělecký sféře a tak dále jazyk ale v tý hospodářský vlastně po roce 1860 ten kapitál se mohl sdružovat začaly vznikat kampeličky začaly vznikat prostě jako jako český podniky který se financovaly českým kapitálem protože Češi neměli úplně snadnej přístup k kapitálu v Rakousko-Uhersku. V něčem Němci měli ten přístup.
17:52A na konci toho 19. století vznikly skvělý značky a skvělý firmy který na začátku 20. století dominovaly tomu Rakousko-Uhersku. V bankovnictví živnobanka. Známe škoda a nejenom škoda auto ale ta druhá škoda. Známe prostě eh eh eh a A a jednu z těch značek byli Staropramen jo. A Staropramen se To byl To byl pivovar který vznikl crowdfundingem tehdejším. Akcionářský pivovar malej pivovar na Smíchově nebyl tak si ho tam postavili. A on vlastně od roku 1869 do nějakýho roku 1929 já nevím nevím můžu spočítat kolik je to let prostě se stal největším pivovarem v Evropě. Rostl každým rokem a vyrostl na Smíchovský desítce.
18:33A vyrostl na právě na tom že Staropramen Pramen byl český pivo a Plzeňský Prazdroj byl německý pivo tehdy v tom 19. století jo. Plzeň Rurkwell jo. A a a ten jednak uměli to piju perfektně uměli desítku dal Čechům tu desítku ale pytelnou to znamená tu vlastně jako tu kvalitní.
18:56A a je tabulována jako českej pivovar. Čili do toho národního obrození my dneska jsme hrdí na ten inženýring na ty auta prostě možná na ty letadla že jo tak to leteckej průmysl prostě na na spoustu prostě firem který maj kořeny v tý době a jeden z nich byl Staropramen. A tehdy na konci toho 19. století vlastně ty lidi si etablovali prostě to pivovarství jako jedno z těch prostě jako odvětví v kterým ty Češi vynikají. Jo?
19:22Eh což se zvrhlo samozřejmě po po roce 1918 v to že ten Staropramen se stal až jako skutečně jako největším evropským pivovarem jo. Takže jako tam a Plzeňský pivovar byl taky velikej jo. To zase konec jo. Tyhlety dva pivovary byly velký. A já když o tom někde Já když o tom někde mluvím tak samozřejmě ten přetržitý vývoj po druhý světový válce způsobil to že všechno znárodnělo jo a pak pak ta péče o to nebyla řádná řekněme. Ale my se ztratili trošku jakoby ty Ale ale exportní Hm. možnosti jo Jednou Jednak todle ale nechte mi dokončit. Ta konsolidace toho pivovarský pivovarstvího průmyslu světová začínala někdy v 60. letech. Heineken já nevím Carlsberg koupil Tuborg a eh Eh Heineken koupil Amstel jo jako tak se dělali ty fúze prostě říkal ten dominantní hráč a potom vyváželi ten kapitál do zahraničí a akceleroval to v 80.
20:1690. letech a my jsme toho nebyli přítomni. Já vždycky říkám já přednáším studentům na VŠCHT do dneška jako pivovarství jako z pohledu byznysu nikoliv z pohledu tý výroby protože to uměl než já dneska. Tak eh vždycky říkám že prostě kdyby tam nebyl ten přetržitej vývoj tak pravděpodobně tyhlety dva velký pivovary jeden z nich by asi vyhrál ten interní souboj jeden by koupil druhýho a dneska Dneska dneska by nebyla globální firma Heineken dneska by možná byla firma globální Carlsberg ale byl by buď Staropramen nebo Pilsner Urquell globální firma jako v českých rukách jo. To odvětví bylo skutečně o desítky let napřed před těma ostatníma.
21:07Čili a a bavíme se o nadšení lidí v 19. století do tý technologie prostě a do do to nějakým způsobem nějakým způsobem nějakým způsobem to odvětví prostě a ty pioniéry rozvíjet no. To je hrozně zajímavá historie Hm. myslím že to moc neví Následuje reklama.
21:26Možná by mě zajímalo vlastně i ta aktuální taková ta novodobá historie. A v posledních letech vzniklo hodně jako mikro pivovarů. Jo někteří lidé říkají Super jako tady jsou velký piva někdo tomu říká Euro pivo trošku jako handlivě. Jak vy vnímáte vlastně jako to odvětví těch malých pivovarů versus prostě jako ty ty Ty ty producenti který jedou masově tu výrobu a z hlediska třeba i kvality kvality těch piv nebo chuťové kvality těch Tak těch piv. Já jako tak takhle já já jsem Sládek že jo takže takže jako nemám rád tady todleto diferencování jo protože když jste Sládek tak musíte umět uvařit dobrý pivo tečka. Na čemkoliv tečka skrz čemkoliv tečka jo to je jako proto jste dobrej Sládek.
22:16A říct a a a a a a a a a a a a a a a a a a nemám rád takovou tu nevraživost mezi těma jako velkejma a malejma jo? Ale a myslím že tady je že Jo je tady a myslím že každej má na tom trhu místo. Každej jako bojuje o částečně stejný a částečně jiný zákazníky a myslím si že dobrý je se diferencovat tím pozitivním co ty lidi uměj a co jsou schopný dostat na trh a myslím si že jak ty velký pivory jak ty malý pivory jsou nesmírně kvalitní. Jo že vlastně když se když je ty pivy jako tak tak tu kvalitu mají protože dneska vlastně dneska vlastně pokud to umíte tak ta technologie vlastně dneska jako vám umožňuje jako opravdu tu kvalitu jako udržuje poměrně vysokou což před 50 lety nebylo možný jako jo.
22:57Prostě a konzistentně a dobře takže jako to je opravdu jako úžasný. A ta společenská poptávka tady je po těch jako to je jeden z těch velkejch společenskejch trendů kterému se říká autenticita.
23:11Je to asi 20 let. V Americe to začalo někdy začátkem 90. let. Tam tam tam tam vlastně těch minipioredy začly růst prostě o 20 let dřív než u nás. U nás je ta autenticita. Autentická je to že znám toho řezníka znám toho pekaře jo v tomhletom odvětví jako mám tady mini pivovar jo. Je to jako něco co je menší co jako má pocit speciálnosti jako je to trošku pro mě. Mám zatím ten příběh a je to víc osobní jo. To jako Jasně. to se tak a převrací se to vlastně do toho odvětví tím způsobem že že že ty lidi lidé vnímají prostě jako ty menší pivovary a vítají tyhlety značky a jsou schopni experimentovat ale co s tím odpustit Je to vlastně jako můj soused v uvozovkách Tak tak tak tak tak tak a zároveň zároveň je už ta ekonomika dneska umožňuje vlastně jako ten pivovar postavit a provozovat prostě jako bez nějaký ztráty což když jsem já studoval možný jako nebylo protože ty lidi jsou ochotni to zaplatit jo prostě dneska jako zaplatíte za ten pivovar mým oporu poměrně dost peněz lecky jo takže takže takže tak.
24:12Co se týká kvality piva tam já bych jako o tom mohl jako vyprávět jako opravdu strašně dlouho eh eh ale řeknu vám jednu věc eh z dlouhé tý praxe že když když degustujete ty piva na profesionální degustaci ale i na amatérský eh tak byste byl velice překvapen jaký to jsou výsledky. Jo? A jak to myslíte? Eh eh v anonymní degustaci byste volil jinak než kdybyste tam měl nalepený ty etikety.
24:48Marketing to hodně ovlivňuje. drastickej vliv jako na to má ten marketing jo. Drastickej vliv to vaše vnímání tý značky a vaše vnímání tohodletoho má dramatickej vliv na to co si o tom pivu myslíte aniž byste ho vlastně byl schopen senzoricky posoudit jako objektivně. Čili když tohleto odstraníte a a potom v těch slepých testech jako tomu pak můžete věřit jako jo co vlastně jako je ta co vlastně je ta pravá kvalita a tam ty velký pivovary jako nebudou pokulhávat ani ani ani a vlastně si to nemůžou dovolit protože velký pivovary obsluhujou prostě Spoustu zákazníků a spoustu spotřebitelů a oni musí držet tu konzistenci prostě a tu kvalitu jo. Vy nechcete si koupit já nevím jdete si jdete si pro svoji oblíbenou značku.
25:31Vy nechcete aby to chutnalo pokaždý jinak. Ten sládek vlastně musí dodat pokaždý to samý jo. Jo ten profil je jako jasnej a ty piva jsou kvalitní dneska jako a v tomhletom Jasně. žijeme opravdu jako jako Že ty malý pivary se se spíš jako odlišujou nějakou jako buďto sílou vyšším procentech alkoholu nějakýma speciálama Mhm. žejo A tím asi asi jako nejvíc oslovujou ty zákazníky Určitě. vůči běžnýmu ležáku v úvodkách. Určitě ale je to velká příležitost pro mě samozřejmě v těch menších šařích vyrábět speciální piva. Eh co se týká jako toho českýho ležáku ten je
26:20je popsanej ten tam je jasný jak má vypadat ten se smí ližit jenom v pár parametrech hořkost vyšší nižší plnost vyšší nižší. Nesmí tam bejt nějaký cizí příchuti který v původu nečekáte českýho typu a to je tak asi všechno jo. Takže jako tam vlastně ten model od toho 19. století je nastavenej a a a a to pivo je popsaný a a a jak mini pivo jak ty velký pivo se toho zrošťujou jako vesměs jako dobře jo ale neznám všechny mini pivoary takže jako nemůžu o všechněm mluvit ale ale ale možná test možná zkuste Musíte si dát dobrej test pro sládka je nízkostupňový pivo to znamená nízkostupňový takže sedmičku osmičku si dát a když nemá tak desítku.
26:39Dobrej sládek se pozná jestli umí dobrou desítku. Tam je všeho míň všech všech surovin je míň a a a vlastně ten proces myslím je pešlivější. Jasně aby to nekvasilo a nebylo tak Aby to vyšlo aby to vyšlo všechno jako jo.
26:51Tak jako když si dáte desítku a poznáte dobrý sládka no. Takže říkáte jedinej slovo že silnější pivo se jako vaří pro sládka trochu jednoduše. Vlastně v tý 12 Kryjete nějaký jako jo jako v tý 12 vy vy očekáváte že to je plnější a hořčí a už do toho můžete skrýt nějaký věci jako nějaký jako chuti který se třeba úplně jako jako tam úplně nepatří při kvašení vám vzniká spousta látek jako jo. A vy vlastně musíte to kvašení vést tak aby na konci vlastně tam některý z nich nebyly jo. To je tak jako na okraj.
27:25A a a a a vlastně jako v tý 12 to se to schováte líp než v tý 10. Já vidím na vás To se o tom bavíme docela dlouho. Nás to evidentně baví že vlastně jako to slátkovství milujete dodnes. Jo. A co vlastně jako vás motivovalo z toho sládka toho šéfa výroby jako přejít na prodej? Protože vy jste to dělal pak obchodního ředitele. Ano ano ano ano. Nebylo to úplně takhle napřímo. Já jsem ještě nejdřív jsem řídil logistiku a Dokonce. distribuci a potom potom teprve obchod Eh jednak já jsem dostal příležitost v tý distribuci a a a tam jsem to jako vzal intuitivně jo jako už vlastně po 10 letech kariéry jsou v těch pivovarech a jsem to sládek sládek třech pivovarů a jsem na tří licenčních výrobách.
28:13Měl jsem pocit že už tam vlastně se ta kariéra trošku vyčerpala tak jsem šel krok vedle. Ale velice rychle jsem si uvědomil jak v tý distribuci tak v tý výrobě že vlastně když že vy vlastně jako nerozhodujete o těch byznysovech věcech. Oni se prostě dějou v tom obchodu a v tom marketingu. Jo? Takže když jste v tý výrobě tak Tak vlastně obchodníci vám furt dávají nějaký jako plán a furt vám ho měněj co máte vyrobit co ty zákazníci chtějí co nechtějí jako plánujete a vy vlastně jako neustále doháníte ten plán těch obchodníků v tý výrobě jo třeba. To je jedna věc jo. To znamená rozhodnutí říkají kde jinde vy ho musíte následovat. Když jste u když se bavíme o inovacích jo a ať už v balení nebo prostě v produktovým tak samozřejmě oni ty nápady jako vznikají nejdřív mimo tu výrobu jo jo.
28:57Takže vlastně jako k výzkumu jsme se dozvěděli že perfektní bylo jako růžový a modrý jo? A ty mi teda teda to zkus jako dodat jo například jo. Eh. Takže jako ta ambice byla jako jako být blíž tomu řízení jo. Takže to a ten obchod jako je logická volba protože tam jste blízko těm zákazníkům a tam vlastně teprve jako zjišťujete co oni od toho piva očekávají. Vy jako sládek máte nějakou jako představu co jste schopen vyrobit co chcete vyrábět co vám chutná ale vlastně teprve ten zákazník vám dává tu zpětnou vazbu. A v tom obchodu konzultujete tu zákaznickou zpětnou vazbu. A teprve vlastně na základě toho vy můžete řídit jako celej ten byznys jo. Jinak jako v tý výrobě jste jenom odříznutej od tohodletoho.
29:41Takže propojit vlastně ten externí svět s tím interním děláte přes ten marketing přes ten obchod jo. A to jsem si uvědomil a mě lákala ta představa víc jako ovlivňovat vlastně dění v tom oboru. Já jsem si uvědomil že to musím musím projít prostě tím obchodem a a zase dostal jsem prostě nabídku a ta příležitost a využil jsem tý příležitosti no. A musím říct teda že to jako byla velká škola a že jako to jako samozřejmě do dešká edituju.
30:07A co se týká vlastně jako velké školy jo říkáte velká škola v prodeji nebo v distribuci. Co byly pro vás takový ty hlavní challenge? No tak je to je to jiný jako jo. Je to je to jiný ve smyslu Když řídíte výrobu řídíte proces máte tam nějakou disciplínu technologickou řídíte kvalitu řídíte spoustu jako objektivních čísel a pracujete prostě s týmem inženýrů. Jo když to takhle řeknu technicky vzdělaných lidí vzdělaných v oboru.
30:37Když přijdete do obchodu tak vlastně jako tam tam tam ten tam ten proces je taky nějakým způsobem nastavený ale už neřídíte inženýry a technologie. Jo je to prostě jako po tý lidský stránce to vedení probíhá úplně jinak úplně jinak samozřejmě cíle jsou nastavený jinak. To jakým způsobem se k těm cílům prostě jako ty obchodníci dostávaj je jiný. Eh eh eh.
31:02Takže jako ve výrobě mi chybělo víc a když to jako zjednoduším ve výrobě chybělo víc tý lidskosti a v tom obchodu víc těch technických disciplín a já jsem do toho obchodu přines ty technický disciplíny jako jo to jako to měření tu výkonnost ptát se
31:32zákazníků co od nás chtěj jako nějaký prostě větší statistiky jo protože tu tu tu měkkou část jako ty obchodníci měli jako daleko lepší než já to jsem se zase učil já od nich jakým způsobem vlastně jako bejt úspěšnej v těch jako sociálních vazbách a vůbec něco prodat jo. To je hrozně zajímavý vlastně říkáte že vlastně přenos z výroby do obchodu je vlastně zlepšení jako měřitelnosti vobchodu.
31:43To určitě to jsem tam určitě přinesl. To jsem tam určitě přines. Jo protože vlastně jako to to vy jste zvykli pracovat s těma jo exaktnýma číslama.
31:53Ten obchod jako když ho tak jako když ho tak necháte povlávat tak on vám jako on vám jako donese ty výsledky někdy jo někdy ne že jo jako ale ale ale ale když to trošku jako svážete a namíříte: "Hele budem jako prodávat tady budem prodávat todle" prostě a a a posmažme si o ten potenciál a začnete to trošku měřit tak potom jako i líp zjistit jak jakou podporu ty lidi potřebujou jak od vás od tý organizace tak od tý značky nebo od tý míry od tý distribuce aby vlastně to prodávali líp jo. Jakmile to jako nemáte todle tak vlastně jako vy jste trošku naslepo a nežijete ten potenciál. Takže to je něco co Ale jsme jsme zpátky někdy jako začátkem tisíciletí jo jako v době.
32:34Takže jako ono dneska je to úplně jinak. Dneska ty technický technologický možnosti a měření různý výkonnosti je úplně na jiný úrovni. Tehdy to bylo jako skutečně skutečně jako Tak samozřejmě jo že asi implementace CRM jak v tý v tý době začínala. Jo jo jo tak my jsme neměli sub když jsme vlastně když já jsem přecházel do obchodu tak tak začínal sub.
32:51Hm. Neměli sub. Jasně takže tam už to postupně jako bylo možný možný měřit. Takže jako takže vlastně to je vlastně tam tam tam tam si myslím že vlastně ten obchod a ta zkušenost pomohla mně tím rozvíjet se tímhle tím způsobem spíš naslouchat jako lidem.
33:09Eh eh a a a nějakým způsobem jako se dobrat společně k nějakým výsledkům. Když to chce je to hodně jako striktně technologický a to Racio vždycky tam jako nějakým způsobem jako vítězí a vlastně s těma technikama se shodnete na tom Racio skoro vždycky.
33:26Jo super. Já si myslím že jsem dneska krásně popovídal o pivu. A já se budu Petře moc těšit na na druhej podcast protože tam se vrátíme k k vaší kariéře v zahraničí a zase zpátky zpátky k tomu plynu kde jsme začínali. Takže dnešním hostem eh Dream Dream podcastu eh usího podcastu. Eh byl Petr Kovařík eh z Pražské Pilnínské a bavili jsme se dneska primárně o pivu a mě to strašně bavilo. Jo tak to jsem rád tak uvidíme co bude příště.
34:00Takže mockrát děkuju Petře. Tak děkuju.
Přepis je bez rozlišení mluvčích — Google to pro češtinu neumí. Přepis je strojový drobné chyby v něm být mohou.
