#271. díl25 min8. 2. 2022financebankovnictví
„V Rusku mě ze začátku nerespektovali“
Jana Hanušová · CEO · Essox s.r.o.
Zatím obrázek epizody — nahradí ho foto z natáčení
0:0025:00
O epizodě
- Společně bezpečně - projekt pro bezpečí děti.
- TOP 25 nejvlivnějších žen.
- Výhybka je rozvoj.
- Mobilita a změny.
- Jak uspět jako manažerka v Rusku.
- Být expat nefunguje.
- Mzdy v Moskvě jsou extrémní.
Klíčové myšlenky
„Ten rozvoj nekončí. Akorát někde udělá nějakou výhybku, ale pokračuje zase dál.“
Šest tisíc dětí a hasiči
Společně bezpečně je podle Hanušové její „baby“ — osvětový projekt o bezpečnosti dětí doma, ve škole i na silnici, do kterého se zapojuje celá firma. Generálním partnerem je Hasičský záchranný sbor a děti se scházely přímo na hasičských stanicích. Za dobu fungování projektu prošlo fyzickým školením přes šest tisíc dětí; covid je přesunul do online hry na webu a Hanušová věří, že se k původnímu tempu vrátí.
Proč z toho separovat jenom ženy
K žebříčku pětadvaceti nejvlivnějších žen, do kterého se dostala, má Hanušová přiznaně dvojaký postoj. Na jednu stranu si říká, proč z toho separovat jenom ženy a proč to není ocenění i pro muže. Na druhou stranu je vděčná, že žebříček vzniká — dostane se totiž k ženám, které by jinak nikdy nepoznala, a řada z nich ji extrémně inspiruje. Potěšilo ji, že si někdo všiml nejen řízení firmy, ale i práce v asociaci a projektu Společně bezpečně.
Znám ženy, co šly po šestinedělí
Hanušová předesílá, že nerada generalizuje, a k návratu z rodičovské má vlastní pohled: zná spoustu žen, které šly do práce po šestinedělí. Rozhodnutí je podle ní hodně individuální a každá si to musí srovnat v hlavě, protože je s tím spojený velký diskomfort — ale kdo má podporu okolí, delší pauzu mít nemusí. Sama měla to štěstí, že podporu měla. Její dcera od malička vnímá, že maminka pracuje a někdy dlouho, a přijde jí to normální; role si s partnerem nedělí na mužské a ženské.
Mobilita je rotace i projekt
Mobilitou Hanušová myslí hlavně rotaci na pozicích — v rámci Česka i celé skupiny, kde je možností relativně hodně — ale počítá do ní i přidělení na projekt. Člověk tím nasákne trochu jinou oblast, a pokud sám chce, hodně ho to posune. Moderátor to potvrzuje vlastní historkou: když ho poslali z náboru dělat personalistiku, měl pocit, že se šéf zbláznil, a dnes z toho pořád čerpá.
Rusko jsem měla vystudované
Ruský pobyt nebyl pro Hanušovou trest — studovala rusistiku a mezinárodní vztahy, miluje ruskou literaturu a původně chtěla být velvyslankyní. Rusko tak měla v hlavě jako vysněný cíl už od univerzity, jen si představovala jinou cestu, kterou se k němu dostane.
Jana Hanušová odpověděl i na otázky z CEO Playbook
Jak poznám skvělého člověka a koho bych už nenajal
Hanušová má k diverzitě střízlivý postoj — je to podle ní populární téma, ze kterého začíná být trochu klišé. V Essoxu na kvóty nikdy nehráli, ani na ty takzvaně přirozené. Přesto je podíl žen ve vedení vysoký: v top managementu jich mají šedesát procent a ve středním managementu je to podobné, a není to nastavené uměle. Zajímavější je ale to, čím si vysvětluje, proč se tyhle ženy nahoru dostaly. Nemá to podle ní co dělat s pohlavím — společné mají to, že se nebály mobility. Nebály se vyjít z komfortní zóny něčeho, co už uměly, a řekly si, že půjdou o kus dál, protože je to možná posune. A ono je to posunulo. Přesně tohle podle ní posunulo i ji samotnou. Zároveň dodává, že tím nechce říct, že muži nemůžou být úplně stejní — mluví o tom, co vidí ve svém okolí ve firmě, kterou řídí.
Na stejné otázky odpovědělo dalších 53 ředitelů
Co je CEO Playbook
Přepis rozhovoru
Zobrazit celý přepis
0:22Dobrý večer dobré ráno možná dobré odpoledne. Chtěl bych vás přivítat v v Castu Job Number One. Vítá vás Milan Mahovský a mým hostem je Jana Hanušová. Dobrý den Janu. Dobrý den.
0:37Eh Jana je úžasná žena neustále se usmívá říká že má hrozně moc energie dneska eh že obvykle je strašně dynamická tak doufám že si to spolu užijme. Určitě. Eh Janu bych chtěl představit jako ředitelku E-SOX-u. Eh zároveň je eh předsedkyní České leasingové finanční asociace a čeho se nejvíc vážím eh tak se podílí i eh v oblastech řekněme neziskových. Je autorka projektu nebo spoluautorka projektu eh bezpečně Společně bezpečně. Společně bezpečně. Eh tím bych docela rád začal. Eh hezký přeřeknutí eh krásně navazuje na to abyste nám to vysvětlil co že to vlastně je.
1:20Tak děkuji ještě jednou za pozvání do podcastu. Eh Společně bezpečně je eh takové moje baby. Eh je to vlastně osvětový projekt. Zaměřujeme se na na děti a na bezpečnost v prostoru kde se děti nachází. To znamená jak doma tak na silnici ve škole. Ten projekt není projekt jenom mým je samozřejmě projektem celofiremním. Zapojime se všichni i naši kolegové. A čeho si zase velmi vážím já je to že vlastně generálním partnerem tohoto projektu je hasičský záchranný Sbor České republiky se kterým vlastně tento projekt organizujeme. A on nám trošičku Covid tu situaci v rámci projektu překazil protože předtím ten projekt byl takový jakoby velmi dynamický velmi aktivní protože my jsme se s dětmi potkávali. My jsme se potkávali na hasičských hasičských stanicích kde jsme dětem představovali měli jsme takovou pěknou prezentaci jak v podstatě fungovat v dopravě a na co si dát pozor.
2:30eh když jsem doma otevřené zásuvky například a podobně. A bohužel eh tím že vlastně tady máme COVID tak jsme se museli trošičku posunout do online prostoru a v tuhlenctu chvíli vlastně veškeré aktivity které eh které pro děti máme tak máme formou hry eh na našich webových stránkách. Možná jenom abych doplnila trošičku ten kontext tak za tu dobu co projekt vznikl protože my ho máme od roku 2006 tak vlastně jsme proškolili v fyzicky přes 6000 dětí jo takže určitě kdyby kdyby nám do toho nezasáhl Covid tak si myslím že bysme mohli být třeba na nějakých 10000 a já pevně věřím ehm že se k tomu číslu poměrně brzy zase dostaneme. Tak s vaším nadšením zcela určitě.
3:16Na druhou stranu Covid aspoň přispěl k tomu že děti sedí doma žejo a na těch silnicích se nám nezabíjí jo. Ale já bych to trošku odlehčil tu danou situaci. V tuhlenctu chvíli proběhla Anketa Hospodářských novin kde jste se dostala do 25 jestli se nemýlím. Ano ano. Nejvlivnějších žen v České republice. Co takový ocenění pro vás znamená? No pro mě to ocenění znamená hodně. Eh já já obecně mám k ocenění podobného typu vždycky trošičku jako dechotovný postoj jo protože na jednu stranu člověk si říká proč z toho separovat jenom ženy proč prostě to není ocenění vlastně i jako pro muže. A na druhou stranu jako musím říct že jsem opravdu vděčná Hospodářským novinám že vlastně tenhle ten žebříček žebříček dělají protože člověk má aspoň možnost se se spoustou žen který vlastně nikdy nepoznal se poznat a jako na rovinu říkám jako řada z nich mě extrémně inspiruje.
4:23Takže já jsem byla velmi poctěná jsem jako moc ráda za to že že v tom žebříčku jsem že si eh někdo všiml toho co eh co dělám jak v rámci asociace tak tak že si všimli společně bezpečně a a vlastně řízení firmy. Takže mě to velmi potěšilo. Já osobně jsem zastánce eh toho aby ty žebříčky existovaly nebo aby se ženy podporovaly přece jenom v souladu s jejich kariérou mateřství třeba úplně nefunguje že jo. Eh nebo je to obtížnější nebo je tam prostě nějaká časová pauza. To znamená že vlastně tímhle tím způsobem vlastně nějakým způsobem můžem podporovat v tom aby jako manažeři muži jsme dali najevo že se to
5:30jako vážíme jo. Oni jsou schopni vlastně ty dvě role zvládat což chlapi vlastně nemusí že jo. Vojna zmizela. Jo že mně to připadá dobře. No já s tím nemám trošku problém se přiznám protože eh takhle já jako nerada generalizuju. No ale jako na rovinu říkám že já znám spoustu žen který eh šly do práce po šestinedělí. Jako souhlasím s tím že jako každá si musí v hlavě srovnat jestli to chce nebo to nechce protože je s tím spojen samozřejmě i velký diskomfort. A ale pokud má tu možnost a pokud má vlastně i to okolí který ji podporuje a já jsem fakt měla to štěstí že jsem to okolí měla tak eh je já to vlastně jako nevnímám tak že jako žena by měla mít nějakou delší pauzu protože prostě eh rodičovská a podobně.
6:01Jo já myslím že vlastně vždycky jako u každýho je to jako hrozně individuální a záleží na tom jak se to vlastně jako nastaví jak se to nastaví sama v hlavě a eh Mám pocit že jako třeba v tom mým případě protože já mám dceru že jo Aničku tak ona od začátku od malička vnímá že maminka pracuje že občas pracuje dlouho a připadá jí to úplně normální a jako nemáme jako úplně ty role s přítelem rozdělený tak že něco jsou mužský něco jsou ženský.
6:34A myslím si že takhle je to vlastně v pořádku. Ten svět se posunul a a já jsem já jsem vlastně za to hrozně ráda. Hm. Se vlastně bavíme moderně o diverzitě. Eh jak to realizujete v ESOKSU tenhle ten termín co to pro vás vlastně znamená ve firmě? No přirozeně. Jo jako já já myslím že eh jako diverzita je určitě jako hodně populární téma teďkon. Ono z toho začíná bejt trošičku i klišé z mýho pohledu. Eh my jsme v ESOKSU nikdy nefungovali tak že jsme měli nějaký jako ala přirozený prostě nebo ala ala nominovaný kvóty. U nás vlastně ten podíl žen ve vedoucích pozicích je poměrně veliký. My vlastně v top managementu 60% žen máme to znamená převahu v tom středním managementu je to to samý ale jako není to daný tím že by to bylo že by to bylo nějak uměle jako nastavovaný.
7:33Je to opravdu prostě jako přirozeně. Máme ve firmě holky který jsou ambiciózní chtějí prostě dělat kariéru a a myslím si že co jako pro ně bylo hodně důležitý a a to si myslím že hodně posunulo do vedoucích pozic a vlastně posunulo do vedoucích pozic mě je že se vlastně nebáli mobility jako nebáli se vyjít vlastně z toho z takový tý komfortní zóny něčeho co třeba uměj a řekli si: "Ok půjdu trošku někam dál třeba mě to posune" a ono je to posunulo. To si myslím že vlastně když se podívám na na ty holky který mám ve svém okolí tak to si myslím že že je pro nás pro všechny společný ale tím nechci říct že jako muži můžou bejt úplně stejný.
8:12Jo tím jenom chci říct že vlastně ten takovej ten společnej rys u nás v tom mým okolí v rámci jako firmy kterou řídím tak je určitě tohleto.
8:24To znamená že z hlediska nějakého personálního řízení se snažíte zaměstnance trošku jako posouvat z role do role jo? Umějte ten pracovní náplň Chápu to správně? No já já mám ráda mobilitu. Já si myslím že mobilita je důležitá. Já obecně jako to moje řízení je takový jako lead by example. Jako to je něco čemu já hodně věřím a tak jak funguju já tak chci aby fungovali ostatní.
8:49A já sama jsem vlastně člověk který jako řadou mobilit prošel. Na rovinu říkám že ne všechny mobility se mi líbily. Byly taky některý který já jsem považovala trošičku jako v uvozovkách zradu že jsem to takhle nechtěla. A a myslím si že vlastně v tý době jsem úplně nedocenila to kam mě jako ta změna může může posunout. A co co vlastně jako u nás zaměstnance učím je že a to je jedno jestli to jsou holky nebo jestli to jsou prostě kluci aby se vlastně tak zně nebáli jo aby on ne jako každej má samozřejmě jako stejnej profil to znamená může jako uhnout někdo je spíš jako že v rámci té své specializace chce jít nahoru. To je samozřejmě vždycky důležitý vzít v potaz ale obecně se snažím vysvětlit když je možnost někam mobilovat proč je dobrý tu mobilitu vzít a a zkusit něco novýho.
9:50Mobilitu vy vnímáte třeba jako rotace na pozicích jo nebo přidělení na projekt jo? Mobilitu vnímám tohle znamená. přesně přesně rotace na pozicích hlavně pokud je možnost a v rámci Société Générale a Komerční banky a skupiny Komerční banka my tu možnost máme relativně velkou eh tak mobilitu buď v rámci České republiky nebo nebo v Société Générale generál. A a a samozřejmě i to přidělení jako na projekt si myslím že že je jako zajímavý protože ten člověk nasákne trošičku jinou oblast a to si myslím že vždycky každýho Pokud
10:42Samozřejmě on sám chce hodně posuna. Jo jo vzpomínám si na svoji životní situaci kdy jsem dělal manažera náborů úmluvního operátora a šéf mi řekl: "Jdi dělat personalistku." A já jsem najednou začal jako vyplňovat pracovní zákoník práce a řešil jsem pracovně právní problémy a a když mi to řekl tak jsem si řekl že se zbláznil a teď jsem šťastnej že že to se mnou udělal protože dodnes toho čerpám jo.
10:52Souhlas. Takže je to hrozně zajímavý že vlastně jako moje první reakce říká jako jako jako já z takový krásný disciplíny přeci nemůžu tady vyplňovat papíry jo a a řešit pracovější právní věci který jsem vůbec nerozuměl. Takže asi asi jste něco podobnýho zažila jo. Budete nějaký třeba zajímavý příklad co jste třeba nesnášela a najednou najednou si řeknete expoz že to bylo že to byl pro vás velký přínos? No jako určitě já si myslím že mě třeba strašně posunulo můj pobyt v Rusku. Eh není to tak že já bych do Ruska nechtěla. Já eh jsem studovala rusistiku. Já mám velmi blízko k Rusku. Já opravdu miluju ruskou literaturu. A hodně čtu a a a doposavaď jsem jako s Ruskem poměrně eh poměrně hodně spojená.
11:40Takže vždycky jsem měla v hlavě takovou jako vizi že eh že by mně to Rusko bylo blízký. Já mám vlastně vystudovaný mezinárodní vztahy takže spíš jsem se chtěla ale posunovat eh tímto směrem. Nicméně co možná byl ten impuls nebo Třeba ta zlomová nebo ta ta ta zlomová změna bylo to že já jsem začínala v Komerční bance já v Komerční bance pracuju 22 let eh a pamatuju si situaci kdy jako z relativně jako dobrého místa tým lídra eh kde jsem měla jako relativně velký tým a člověk byl v takové jako komfortní zóně protože samozřejmě velmi dobře znal tu oblast ve který se pohybuje tak jsem šla vlastně pomáhat budovat Essex protože v té době komerční banka společně s Société Générale koupila Českobudějovickou leasingovou firmu Essex Leasing a zůstala jsem v té firmě a ty začátky samozřejmě byly krušný takže jsem měla pocit že vlastně začínám tu kariéru zase odznova.
12:41Jo člověk si jako neuvědomoval že už je to jako další jako nadstavba za kterou může být rád a a že mu to přenáší něco novýho úplně jiný směr a já jsem vlastně potom se Soksu šla do Ruska kde jsem pro to Société Générale konsolidovala vlastně firmy které jsme v té době v té době koupili. A kdybych jako nebyla u toho Essexu a neměla tu zkušenost Essexem tak vlastně ten další krok do toho Ruska tak ten by asi nepřišel. Takže vždycky člověk může mít na jednu stranu pocit že se něco mění a jde někam jinam a ale on ten rozvoj jako nekončí. On akorát vlastně jako se třeba někde jako jako udělá nějakou výhybku ale pokračuje zase dál.
13:28Jasně. Takže taková ta nepříjemná zkušenost byla že z banky vás jako v uvozovkách přesunuli do toho spotřebního financování. Vaše vnímání jako druhořadej finanční byznys ale pak vás to nakoplo na pozici generální ředitelky do Ruska. Já bych nechtěla říct že jako druhořadej finanční byznys protože já esoxem žiju eh a vůbec spotřebitelským financováním žiju. Eh takže takhle to vůbec nebylo myšleno spíš to bylo myšleno tak že Hm mě spíš zajímaly ty Manažer s relativně jako velkým týmem a jako velkou podporou kterou měl tak najednou přijdete do firmy kde si vlastně všecko od začátku zase od píky děláte sám. Takže jako jako v tomhle tom smyslu a samozřejmě díky tomu Essexu já jsem se vlastně dostala do toho Ruska a to Rusko pro mě bylo už od té univerzity od Karlovy univerzity vysněný jako cíl.
14:21Byť jak říkám původně jsem chtěla asi být velvyslankyní takže trošičku možná ten ta specializace se změnila ale ale Rusko je určitě moje hobby a jako pro mě to že jsem se tam mohla podívat tak tak jako na 100 % mohl říct že mi to velmi výrazně ovlivnilo. Já teda jenom pevně doufám že Rusko je vaše hobby ve smyslu jako literatura a příroda a nikoliv politika tedy.
14:49No určitě nechci mluvit o politice určitě historie určitě kultura určitě literatura určitě lidi eh protože lidi ty ty které já znám tak jsou naprosto skvělí a jsou to vlastně mí přátelé. Takže z tady toho pohledu. Hm. Jasně. Eh co se týká vlastně Ruska vy jste tam přišla jako expat. Eh jaký to bylo vlastně jako řídit v uvozovkách eh eh z jejich bývalé země najednou najednou řídit manažery ve velké rusy. Jak vás ty lidi jako respektovali jak tohleto jste zvládala?
15:33No ze začátku mě nerespektovali. Jako na rovinu říkám že že to bylo těžké protože člověk má nějakou představu ona ve výsledku je úplně jiná. Ono to že takhle teď budu mluvit o svý vlastní zkušenosti. Každý může mít samozřejmě jinou. Ta moje zkušenost je taková že to že jsem expat vlastně jako úplně bych neřekla že mi nějak výrazně pomohlo.
15:59A ta moje zkušenost je taková že Rusové určitě jako spolupracovníci nejsou ti na kteří eh se může v nějakých úkolech třeba tlačit. Oni v tomhlentom jako takovou tu jako klasickou autoritu moc neuznávaj pokud to teda není Rus a pokud to není takový to jakoby klasický sovětský sovětský vedení eh společnosti. Já myslím že pokud chcete aby vás přijali a aby za vámi šli tak je třeba si to odpracovat. Určitě je třeba být jako velmi autentická ale musíte jim ukázat že že opravdu eh Ty věci myslíte vážně a a a jí tím příkladem. Jo jako nefunguje to tak že jako přijdete a chcete něco měnit a jako oni řeknou jasně jdeme to měnit. Oni naopak v podstatě ty změny úplně jako nemají rádi.
16:53Takže já bych řekla že mě určitě trvalo tak rok a půl než jsem měla vnitřní pocit že mi jako tým rozumí a že fakt táhnem za jeden provaz. Taky si myslím že v Rusku je strašně důležitý v tom Rusku žít že fungovat jako expat a na víkendy jezdit domů že vlastně jako nefunguje protože nebo pracovat tam a a scházet se jenom v tom expatským prostředí být vlastně jenom v kontaktu s Čechama to podle mě nefunguje. Podle mě funguje pokud chcete jako dobře porozumět Rusku a porozumět mentalitě těch lidí a ta je strašně důležitá pro to abyste byl schopnej dělat byznys tak je třeba v Rusku žít a a a a fungovat v té společnosti. A a a a to si myslím že je jako alfa omega úspěchu v Rusku.
17:42Dalo by se nějak vypíchnout nějaké klíčové rozdíly třeba v té mentalitě jo spíš jako z hlediska doporučení když by některý z našich posluchačů šel do Ruska aby se vyvaroval nějakých zásadních chyb. No určitě si myslím že nemá smysl nebo já bych nedoporučovala jít jako z pozice prostě jako třeba šéfa a něco začít diktovat. A mně se tohlencto ukázalo že to nefunguje jo. Nevím ono možná taky záleží jako kam by šel pracovat v rámci Ruska do jakýho sektoru. A ale tohlencto podle mě mně se ukázalo že jako nefunguje a ani to vlastně není můj styl. Ehm to je jedna věc. A ta druhá věc jak říkám jako vždycky je důležitý mít jasnou vizi a neustále o ní mluvit.
18:28Tak jako kam chceme jít proč tam chceme jít vysvětlovat. Jak říkám ono to občas může být trošku únavný ale ve výsledku To ti lidi jako pokud je vlastně přesvědčíte už jenom tím jak sám vlastně jako na tím projektem nebo na tou vizí pracujete a máte ten cíl kterýho chcete dosáhnout tak tak jako v mém případě to potom vzali jak říkám jako trvalo to nějakou dobu. Nebudu tady tvrdit že jsem přišla a byl to od začátku hroznej úspěch. Mě dlouho trvalo vůbec vybudovat si tým a v té době kdy já jsem v Rusku byla protože to bylo vlastně 2 2 6. Tak bych řekla že i ty ambice vlastně těch mladejch Rusů byly takové že velké peníze a málo práce.
19:19Takže ono vůbec přesvědčit je že takhle jako to nebude fungovat tak bylo relativně složitý. Ale ten tým vlastně který jsme vybudovali společně teda s kolegy tak je stále funkční a vlastně ze spolupracovníků se stali opravdu velmi dobří přátelé a a já se tam ráda vracím takže. Asi tak no. Možná z hlediska Ruska vy jste pracoval v Moskvě? Já jsem pracovala v Moskvě ale jezdila hodně po regionech protože já jsem vlastně měla v rámci teda konsolidace. My jsme konsolidovali tři bankovní domy a na starosti potom marketing a vlastně jakoby business development. Takže jsme hodně jezdili po regionech. Mohu říct že teda Rusko jsem projela od Archangelsku po Vladivostok Samaru a Jak říkám ta země je krásná.
20:09Každýmu Rusko doporučuju. Což je nějakých sedm časových pásem nebo něco takového? To je hodně časových ano ano. A to jsou jako důležitý věci potom si třeba uvědomit že když máte zákaznický servis tak pracujete vlastně nonstop.
20:21Proto to proto to zmiňuji protože vlastně vnímání jako Evropana kde mám jednočasové pásmo dvě časové pásma a pro marketing obchod že jo customer service najednou mít sedm časových pásem musím mít poměrně jako i logisticky Vždycky vlastně složitá záležitost. Já se možná vrátím ještě k tomu budování týmu protože zmiňoval jsem se o té Moskvě protože vím že Moskva je trošku stát ve státě do určité míry.
21:07Jak z hlediska mest které jsou až několikanásobné proti třeba regionům jsou snad dokonce vyšší než v západní Evropě a ti lidé pokud mám správné informace vlastně skáčí z jobu na job aby vlastně si zvyšovali mzdu. To znamená že vlastně jako vybudovat tým udržet ten tým aby ta fluktuace prostě byla v nějakém rozumném míře si myslím že je šílený úkol. Vnímám to správně nebo nebo máte trochu jinou jinou zkušenost?
21:20Vnímáte to správně v kontextu té doby kdy já jsem tam byla ten rok 2006. Já samozřejmě nemohu mluvit za to jak Rusko vypadá teďkon. A já si myslím že jako v tom byznysu se jako ten byznys se taky jako poevropštil bych řekla jako z pohledu z pohledu toho očekávání toho co vlastně i tý renumerace těch těch zaměstnanců. A ale v té době to takhle přesně bylo. Ty ty očekávání byly enormní a a eh v podstatě jako větší než eh nejen že my jsme mohli dát ale my sami jsme měli. Pro mě já jsem vždycky říkala kolegům když jsem se z Ruska vracela protože eh jsem potom dělala řadu eh prezentací a nějaký vlastně jako koučingu pro pro kolegy kteří do Ruska chtěli jet v té době tak eh Rusko jako nebylo dobrý vnímat jako zlatou klec jo protože ono vůbec já si myslím v rámci jako mobility eh Pokud jako člověk dělá mobilitu nebo pokud pokud se tím vidí jenom vlastně tu finanční stránku ale nevidí i to že se jako nějaký nový věci mohou naučit tak ne vždycky to funguje jo.
22:31Takže jako vnímáte to v tom kontextu to takhle přesně bylo. Co jste dělal proto abyste tam ty lidi udržela protože jako fluktuace třeba 50% a co mám zmínky od jiných manažerů je zase to jenom budujete furt základy že jo. No my jsme nabírali nový lidi ta ta moje taktika v té době byla my jsme vlastně nabírali nový lidi studenty hlavně a ty jsme učili. To znamená v té době vlastně to byli lidi kteří byli trošku tabula rasa moc zkušeností neměli ale přišlo mi lepší si ty lidi jak to říct jako Vychovat. vychovat Děkuju vychovat a než než se snažit předělat ty kteří prostě měli nějakou představu která v té době byla v podstatě jako nereálná a a a myslím si že vlastně neodpovídala ani tomu co v té době uměli.
23:20Jasně takže vychovat a kariérně povyšovat rotovat lidi a to je to co vám vlastně jako funguje. Co funguje v Rusku z hlediska náboru? Je to podobné jako v Čechách nebo je to nebo je to jiné? No v té době to bylo podobné jako v Čechách. Jak říkám ono to spotřebitelské financování je oblast která je velmi zajímavá a já si myslím že i v té době to byla taková jako sexy oblast. Ona byla jako relativně hodně nová takže nemohu říct že by nebyl zájem o to pracovat v oblasti spotřebitelského financování popřípadě bankovního sektoru. A protože v Rusku samozřejmě musíte mít licenci takže tam spotřebitelské financování je pod bankovní licencí takže vlastně ty lidi byli najímáni do banky.
24:03Takže nemohu říct že by nebyl o ty pozice zájem. Jo spíš si myslím že to bylo o tom že jedna věc byla prostě jako nějaké očekávání druhá věc potom teda byla realita znalosti a samozřejmě taky nějaká finanční odměna.
24:16Rusko je určitě velmi zajímavá kapitola. Mockrát děkuju Děkuju za sdílení vašich zkušeností. Já si myslím že pro první díl našeho podcastu bych toto téma uzavřel a budu se moc těšit na druhou část našeho povídání které jistě bude o e-soxu vlastně co to je spotřebitelské financování kterýmu já vůbec nerozumím a moc se na to těším. Já také děkuji.
Přepis je bez rozlišení mluvčích — Google to pro češtinu neumí. Přepis je strojový drobné chyby v něm být mohou.
