← Zpět na epizody
#782. díl36 min17. 7. 2026médiamarketing

„Aplikaci jsem naprogramoval pusou“

Michal Kubíček · Owner · Mediatoring.com
Obal epizody #78 — Michal Kubíček · Owner · Mediatoring.com
Zatím obrázek epizody — nahradí ho foto z natáčení
Poslechnout epizodu 36 min
0:0036:00

O epizodě

Jak pracovat s AI nástroji ve vaší firmě?

Klíčové myšlenky

„To využití v medicíně je obrovské a dopad na lidstvo bude mít pravděpodobně mnohem větší než modely, které umí psát dobře maily a generovat kočičky.“
Aplikaci jsem naprogramoval pusou

Michal Kubíček se vracel ze školení v Hradci Králové domů do Karviné a cestou si povídal s chatbotem — a naprogramoval si aplikaci. Doslova pusou. Na školení ho vytáčelo, že si lidé pořád něco šmudlili na papíry a on vůbec nevěděl, jestli to vnímají, nebo ne. Řekl si tedy, že udělá aplikaci, do které budou účastníci zapisovat, a ve chvíli, kdy prohlásí, že už to chápou, se to pošle do AI. Ta mu řekne, jestli to pochopili, a udělá mu vzadu drobnou analytiku: mluvil o promptování a sedmdesát procent lidí to pochopilo, zatímco dva si myslí, že jde o venčení psů. Celé to naprogramoval během těch dvou hodin cesty tak, že napovídal, co to má být; model udělal skripty, on je nakopíroval na server — a jede to. Sci-fi je podle něj vždycky něco, co by mohlo být a není. Tohle je. Takže je to spíš sci než fi.

Docházka naprogramovaná hlasem

Milan Mahovský chce vidět, jak by se pusou naprogramovala jednoduchá aplikace na evidenci docházky — a Michal Kubíček to nadiktuje naživo. Mám firmu a potřebuji evidovat docházku. Mám asi patnáct zaměstnanců a nemám žádné zkušenosti z IT, takže vůbec nevím, co s tím. Potřebuju systém, kde se lidé přihlásí ideálně mailem a PINem, aby si nemuseli pamatovat šílená hesla. Vymysli, kam to uložím — slyšel jsem, že existuje něco jako databáze, tak to uložme třeba tam nebo do Google tabulky, kde budu mít v jednom sloupci maily a ve druhém piny. Nejdřív tedy vyřešíme přihlášení. Pak tam dej tři velká tlačítka: start práce, konec práce a oběd. A vždycky na konci dne, když to bude víc než osm hodin, pošli tomu člověku mail jako reminder, jestli se náhodou nezapomněl odhlásit. A jednou týdně nebo měsíčně mi udělej přehled. Model se podle Kubíčka nejdřív doptá na technologie a na to, jestli to chce pověsit na server, a pak už programuje. Kdo v životě nezapnul počítač, bude mít problém; kdo zvládá mail, Excel a PowerPoint a připojí se do vlastního CRM, si poradí. A když nevíte, jednoduše se zeptáte: udělal jsi moc kroků, vraťme se o pět zpátky a půjdeme jednu úlohu po druhé.

Roboti pečovatelé v Japonsku

V Japonsku podle Michala Kubíčka fungují roboti pečovatelé pro seniory. Zajímavé na tom je, že i ve chvíli, kdy si senior uvědomuje, že to není člověk, ale stroj s nahranou empatií, mu to pomáhá — a je to zrovna sféra, o které se ještě dva roky zpátky říkalo, že se bát máte, pokud pracujete v kanceláři, ale nikdy ne v care službách. Slovu obavy by se ale vyhýbal: může to pomáhat i v péči a ve zdravotnictví. Robot je takový naslouchající společník a může mít nahranou i historii daného člověka. Původně se to zkoušelo se zvířátky, která vypadala velmi živě, protože senior by živé zvíře ve svém stavu nemusel zvládnout opatrovat. Do určité míry to opravdu pomáhá — hranice je tam, kde by mohla vzniknout závislost.

Termostat se dnes jmenuje AI

Ve fabrikách je robotizace už dvacet, třicet let a to, co tam je, je podle Michala Kubíčka byznysově i obratově mnohem zajímavější než generativní umělá inteligence. Je to takzvaný machine learning a má mnohem větší uplatnění — od chytrých čidel, která dáte ke stroji, rozpoznávají vibrace, hluky a zvuky a včas vás upozorní, že se děje něco špatného, ještě dřív, než si toho všimne lidská obsluha. Dneska navíc bývá ve fabrice šest lidí a obcházet všechny stroje není v lidských silách. Uplatnění v průmyslu jsou tisíce, včetně computer visionu, který rozpoznává zmetkovost — a AI se tomu přitom neříká. I chytrý termostat, který máte doma, je dneska AI: před rokem nebo dvěma se tomu říkalo chytrý termostat, dneska se tomu říká AI, aby se to lépe prodalo.

Regál je robot, ne humanoid

Humanoidní robot, který chodí po skladu, je podle Michala Kubíčka tak trochu na show — víc práce udělá robot, který vám přiveze celý regál. Ve velkých skladech v Asii je každý regál svým způsobem robot a podle toho, jaké zboží je potřeba nachystat, vám celý regál přijede a člověk z něj vychystává. V Ostravě takový velký robotizovaný sklad je, nedávno ho udělala i Alza, a tohle je podle něj budoucnost. Co brání masivnějšímu rozšíření v Česku? Připodobňuje to k rozvoji machine learningu kolem roku 2013 až 2015 — stálo to raketu. Dokud je investice ve vyšších desítkách nebo stovkách milionů, musíte si to umět propočítat. Vyplatí se to velkým e-shopům s tisíci objednávkami denně a fulfillmentovým centrům; malému e-shopu, kterých je tady podle posledních čísel asi osmdesát tisíc, se to zatím těžko zaplatí. S rozvojem odvětví a hledáním monetizačních modelů ale cena bude muset jít dolů.

Michal Kubíček odpověděl i na otázky z CEO Playbook
Největší chyba, před kterou bych varoval ostatní
Michal Kubíček má dvě úplně extrémní zkušenosti a obě jsou z automotive. V první firmě školil, za půl roku se tam vrátil na další školení a zeptal se, co používají. Odpověď zněla: nic, protože nám to naši právníci z Německa zakázali. Fakticky to ale dopadlo tak, že si to lidé vedle klapali na mobilu a pak to jenom ručně přepisovali do počítače. U druhého zákazníka, taky z automotive, to probíral přímo s hlavou oddělení kybernetické bezpečnosti — a ten řekl, že vůbec nepotřebují řešit, jestli to je, nebo není AI. Mají směrnice, jak nakládat s dokumenty a s daty, a pokud je zaměstnanec dodrží, je jim úplně jedno, jestli to pošle do ChatGPT, nebo ne. To zahrnuje i anonymizaci: když si potřebujete udělat přehled nad veřejnými daty, nedává smysl na to nástroj nepoužít, a když chcete přeformulovat mail, přece vás nikdo nenutí posílat tam jména a ceny. Všechno se dá nějak vyřešit. Kubíček si dělá legraci, že největší brzdou ve firmách jsou proti AI IT a právníci — jenže faktem je, že v řadě firem jsou to právě IT nebo právníci, kdo s tím absolutně problém nemá, protože se na to dokážou podívat z trochu širšího pohledu. Zakázat používání jazykových modelů kvůli nějaké potenciální škodě je podle něj trochu vylévání vaničky i s dítětem. Cesty jsou v zásadě dvě: anonymizace a private cloud. A pak je ta třetí — na divoko, se kterou se potkává u amerických zákazníků, kde se nejdřív něco udělá a pak se omluví.
Věc, které jsem dřív věřil, ale dnes už ne
Jaké číslo mě jako CEO zajímá nejvíc
Na stejné otázky odpovědělo dalších 53 ředitelů Co je CEO Playbook

Přepis rozhovoru

Zobrazit celý přepis 5 690 slov · 65 úseků

Mohlo by vás také zajímat