#262. díl30 min20. 1. 2022neziskový sektorcharita
„Za čtyři dny přišlo dvě stě milionů“
Oldřich Haičman · ředitel · Diecézní charita Brno
Zatím obrázek epizody — nahradí ho foto z natáčení
0:0030:00
O epizodě
- Tornádo 2021
- lidé darovali 345 milionů korun. Úžasná solidarita Čechů
- Podporujeme komunity, aby se sousedé více starali o sebe navzájem
- Pomáhat si navzájem je běžnou součástí života.
- V Diecézní charitě můžete najít zaměstnání, které vám pomůže naplnit smysl života
- Jak zlepšit financování a snížit administrativu - hozená rukavice nové vládě !
Klíčové myšlenky
„Nejlépe by bylo, kdyby charita vůbec nemusela existovat, aby všechno bylo možný vyřešit tou sounáležitostí, sousedskou výpomocí.“
Tornádo zasáhlo pět obcí
Tornádo, které 24. června večer zasáhlo čtyři až pět obcí na jižní Moravě, nikdo nečekal. Haičman připomíná, že charita se humanitární pomoci věnuje dlouhodobě — pomáhala při povodních v letech 1997, 2002, 2006 i 2009. Zhruba každé tři čtyři roky podle něj přijde nějaká katastrofa, u které je charita u toho.
Za čtyři dny dvě stě milionů
Sbírku vyhlásili ve čtvrtek večer a hned běžela v televizi. V pátek ráno na kontě leželo padesát milionů — a protože banka přes víkend výpisy nedělá, další částku viděli až v pondělí ráno: dvě stě pět milionů korun za čtyři dny. Celkem se vybralo neuvěřitelných tři sta čtyřicet pět milionů, zatímco při povodních to bylo šedesát. Přispívali lidé i firmy; jeden řetězec poslal pět milionů a k tomu kamion jídla. Haičman říká, že je ta solidarita samotné překvapila — a zavazuje je dostát tomu, co slíbili.
Rozdělili jsme sedmdesát procent sbírky
Z vybraných peněz charita rozdělila přes dvě stě třicet dva milionů, tedy zhruba sedmdesát procent, a chce v postižených obcích zůstat rok po tornádu. Soustředí se na ty, kdo tam zůstávají — hlavně na seniory, kteří už nechtějí stavět nebo zjistili, že na rozestavěný dům nestačí, a chystají tam i sociální bydlení. Dohromady tam pomáhá osmnáct organizací, které vybraly miliardu dvě stě milionů, zatímco škody se odhadují na patnáct miliard. Na lidi podle Haičmana stát tak trochu pozapomíná: dotační programy sice jsou, ale mají tak tvrdé podmínky, že na ně spousta lidí nedosáhne.
Sousedská výpomoc místo anonymity
Charita se podle Haičmana snaží do obcí i měst zavádět sousedskou výpomoc a aktivovat lidi, aby si všímali těch, kdo bydlí vedle nich — třeba že babička, která chodívala na nákup, dva dny nevyšla z bytu. Dobře v tom fungují takzvané farní charity, dobrovolnické spolky při farnostech, jejichž lidé rozvážejí obědy a nákupy nebo pečou na Vánoce.
Lidé dnes rádi konzumují
Moderátor vypráví, jak v jeho městečku starosta rozjel komunitní akce skoro každý měsíc a jak to sousedské vztahy proměnilo. Haičman souhlasí, že spojovat lidi je potřeba, ale dodává výhradu: dnešní doba je taková, že lidé rádi konzumují. Jde podle něj hlavně o to probudit v nich, že by měli i něco přinášet — porozhlédnout se, jestli někdo vedle nich nemá problém s násilím nebo alkoholem, a tu anonymitu narušit.
Oldřich Haičman odpověděl i na otázky z CEO Playbook
Nástroje a rutiny, bez kterých firma nefunguje
Na katastrofy má charita rutinu, kterou Haičman popisuje krok po kroku. Je součástí integrovaného záchranného systému, takže ji hasičský záchranný sbor vyzve a ona nastupuje s humanitární částí. Hned jak tornádo přešlo, začali rozdávat potraviny a materiální pomoc — a protože všude vypadla elektřina, taky čelovky, powerbanky a koupené elektrocentrály, aby lidé vůbec mohli fungovat. Klíčový krok přišel třetí den: byla sobota dopoledne a do terénu vyrazilo padesát vlastních pracovníků z celé jižní Moravy. Chodili dům od domu, sepisovali, co konkrétně lidem chybí, a zároveň mapovali poškození ve čtyřech stupních — bez krytiny, poškozená střecha, poškozený dům, demolice. Druhý den lidi obvolávali, ověřovali bankovní účty i vlastnictví v katastru nemovitostí. Týden po tornádu odešly první peníze. Právě to, že má organizace vlastní lidi po celém kraji, jim podle Haičmana umožnilo zareagovat takhle rychle.
Na stejné otázky odpovědělo dalších 53 ředitelů
Co je CEO Playbook
Přepis rozhovoru
Zobrazit celý přepis
0:33Máme dnes druhý díl povídání s Ondřejem Haičmanem z diecézní charety Brno který napřímo zaměstnává víc než 1600 zaměstnanců což mě vyrazilo dech jak jsem se zmiňoval v minulém díle a dneska bychom rádi si více povídali o možné spolupráci charity se státem o podpoře jednotlivých řekněme nepříjemných situací který nás v životě můžou potkat. Jedna z věcí kterou charita dětský charita v Brně podpořila v loňském roce v letošním roce v letošním roce bylo tornádo které asi nás všechny hodně hodně zasáhlo.
1:15Řeknete nám k tomu jak tento příběh se udál? Tak tornádo na Jižní Moravě to bylo to co nikdo určitě neočekával. 24. června vlastně ve večerních hodinách se tedy spustilo tornádo které zasáhlo tedy čtyři nebo pět obcí na Jižní Moravě a my jako charita se těmto činnostem humanitárním a a rozvojovým věnujeme dlouhodobě. Pomáhali jsme při povodních 97 2002 kdy byly rozsáhlé povodně 2006 2009. Prostě dá se říct že každé tři čtyři roky vždycky jsou nějaké humanitární katastrofy kde tedy charita pomáhá. My jsme součástí integrace pro vánočního záchranného systému takže vlastně jsme vyzváni vždycky hasičským záchranným sborem vlastně abychom tam vytvářeli takovou tu nějakou humanitární činnost. Takže i při tom tornádu jsme začali hned jak to vlastně odešlo tak jsme začali hned rozdávat potraviny rozdávat materiálovou pomoc.
2:21Lidé protože tam samozřejmě vypadla všude elektrika lidé neměli čím svítit dávali jsme jim čelovky dávali jsme Powerbanky prostě náhradní zdroje. Koupili jsme elektrocentrály které jsme tam rozdávali aby mohli vůbec ti lidé fungovat že prostě čili hned po asi třetí den se nám podařilo právě proto že máme tolik svých pracovníků a byla to sobota dopoledne že tam vyběhlo 50 našich pracovníků z celé Jižní Moravy a udělali takové první šetření nebo monitoring vůbec těch potřeb co ti lidi vlastně co je nejvíc trápí jo. Čili čili chodili o dům od tomu prostě a sepisovali teda co je potřeba těmto lidem dodat ať říkám to byly potraviny nebo nějaká materiálová pomoc prostě. A samozřejmě mapovali i stupeň poškození té domácnosti.
3:12Takže si psali vlastně třeba bez krytiny poškozená střecha poškozený dům demolice. Takový čtyři stupně prostě a druhý den hned jsme ty lidi obvolávali a samozřejmě zjišťovali tedy jejich bankovní účty zjišťovali jestli jsou majitelé z katastru nemovitosti jsme ověřovali A tak dál a vlastně týden po tornádu jsme posílali první peníze.
3:35My jsme hned vyhlásili sbírku v ten čtvrtek večer. Podařilo se shromáždit neuvěřitelných 345 milionů korun do do současné doby. To opravdu to jsem nezažil ani při těch povodních. Při povodních to jsme třeba získali 60 milionů. Teď opravdu to byly částky několikanásobně vyšší. To mě překvapilo v pátek ráno. My jsme vyhlásili konto ve čtvrtek večer už to běželo v televizi na ČT24 že? V pátek ráno tam bylo 50 milionů a v pondělí přes víkend prostě protože přes víkend banka nefunguje nebo nedělá výpisy tak v pondělí ráno tam bylo 205 milionů Kč čili za čtyři dny opravdu 205 milionů Kč obrovská solidarita nejen teda obyvatel veřejnosti ale i firem. Nám přispívaly korporáty zahraniční společnosti řetězce prostě nám dali třeba částku 5 milionů a ještě poslali kamion jídla.
4:28Jo prostě Solidarita byla tak obrovská vlastně že že nás to až samotné překvapilo. A samozřejmě i to pro nás je zavazující že musíme dostát vlastně těm slibům co jsme řekli že teda budem pomáhat hlavně lidem teda které které postihlo tornádo. A do dneska vlastně do dneška rozdělujeme a pomáháme lidem. Rozdělili jsme už přes 232 milionů korun čili asi kolem 70 procent a chceme tam být dlouhodobě až někdy do června čili rok vlastně po tornádu ještě pomáhat. Soustředíme se hlavně na lidi kteří tam třeba zůstávají. Jsou to hlavně senioři kteří už třeba nechtějí opravovat nebo nechtějí stavět nový dům nebo se pustili do stavby v září a teď tak nějak
5:30Zjišťují že už na to nestačí takže vlastně těm se snažíme pomáhat. Chceme tam také postavit nějaké sociální bydlení právě pro tyto lidi kteří chtějí zůstat v té obci a už nemají na to aby teda si nějakým způsobem sami pomohli. Jsou tam lidé se zdravotním postižením jsou tam lidé v exekucích jsou tam lidé nezaměstnaní čili či všem těmto se snažíme pomáhat. A říkám ta solidarita firem ještě doteď nám chodí nějaké příspěvky další i ze zahraničí nějaké platby tak Takže to opravdu tady si myslím že ta občanská společnost opravdu velmi dobře zafungovala. Těch organizací které tam pomáhá vlastně kolem nějakých 18 těch různých nadací a a charitativních organizací tak dohromady vybrali už miliardu 200 milionů korun. Jo čili Jaká jsou ty škody jsou odhadované?
6:03Ty škody jsou odhadovaný asi na 15 miliard. Takže ale ale samozřejmě škody na obecní majetku že prostě a a tak dále. My se snažíme co nejvíc pomáhat lidem. Na ty stát tak nějak pozapomíná. Samozřejmě jsou vyhlášené nějaké dotační programy pro ministerstvo pro místní rozvoj ale bych řekl ty podmínky jsou tak tvrdě nastavené že spousta lidí na to nedosáhne jo. Nebo si mohou vzít nějakou půjčku. Hodně lidí má z toho strach že když teda přestanou splácet přijdou o dům že čili čili ta situace tam prostě bych řekl je hodně složitá. Za mě asi největší hloubka jsou náležitosti eh tady byla a snažil se podporovat Václava Věla.
6:47Eh jak třeba vy byste eh chtěl nebo mohl podporovat nebo podporujete vlastně s vaší s vaší charitou eh tuhlenctu řekněme hůře ochopitelnou oblast. Hm.
6:59Já vždycky říkám takovou odvážnou myšlenku kterou úplně ne každý chce pochopit. A vždycky říkám nejlépe by bylo kdyby charita vůbec nemusela existovat jo ta profesionální charita aby všechno bylo možný vyřešit právě tou nějakou sounáležitostí sousedskou výpomocí že co fungovalo dřív na těch vesnicích že si lidé běžně pomáhali prostě navštěvovali se já nevím poskytovali si různé služby. Ta ta doba v podstatě bych řekl je teď taková že se hodně anonymizuje všecko vlastně ty vztahy je to že ti lidé žijí vedle sebe ani se skoro nepotkávají a nechtějí se prostě ani přátelit možná i doba covidová tomu bych řekl negativně napomohla prostě že si ti lidé opravdu opravdu odcizují. A my se snažíme do těch do těch vesnic třeba do těch měst zavádět takovou vlastně sousedskou výpomoc.
7:52Snažíme se aktivovat právě ty lidi aby se starali o ty o ty lidi kteří žijí u nich vedle ve vchodu že aby se snažili třeba já nevím zjistit že babička která chodívala na nákupy tak najednou dva dny nevychází jestli se jí něco nestalo. Takový běžná starost jakoby sami o sebe a snažíme se podporovat a vytvářet vlastně i tady ten ty nálady vlastně v těch v těch jakoby komunitách jo. Eh nakolik se nám to daří prostě je nás samozřejmě málo. Tam fungují bych řekl docela dobře takzvané farní charity. To jsou to jsou jednotlivé vlastně takové dobrovolné spolky založené při farnostech a tam jsou právě ti dobrovolníci kteří toto mají na starosti. Nejen chodit po těch starých lidech třeba jim rozváží obědy nákupy prostě ale i já nevím pečou na Vánoce prostě Prostě lidem kteří už třeba nejsou schopni si sami prostě tyto tyto záležitosti zajistit že či prostě přinést do té obce prostě takovou tu sounáležitost a takovou ten takový to nadšení vlastně a zapojit do toho teda co nejvíce lidí.
8:57Jo čili to si myslím že je i cílem prostě a a a pomůže to té společnosti. No já bydlím v Dolní Břežanech což je taková malé městečko skoro až vesnice kde starosta začal budovat jako akce pro vlastně pro občany to znamená skoro každý měsíc je tam rozsvěcení vánočního stromečku a čarodějnice svatý Václav a tak dál do těch akcí je skoro každý měsíc možná doopravdy každý měsíc. A já osobně to vnímám právě že to velmi pomohlo vlastně té vesnici jako vytvářet to komunitní žití. Jo že vlastně do určité míry to co dřív tady bylo založené na rodině že jo tak eh tak vlastně já si myslím že by se to často se začne nahradit zlepšením jako sousedských vztahů.
9:46Jak to to vnímáte jako takovou takovou činnost? Určitě je potřeba ty akce vlastně ty ty ty lidi nějakým způsobem spojit dohromady jakoby do té nějaké sounáležitosti ale samozřejmě nejenom tím. Dneska je taková doba kdy lidé rádi konzumují. Jo čili prostě jako spíš je probudit k tomu že teda i oni by měli něco přinášet prostě tomu okolí a právě porozhlédnout se jestli někdo noži tam mění jestli tam opravdu třeba není nějakej problém já nevím ať už s domácím násilím s alkoholem prostě to tu anonymitu nějakým způsobem bych řekl narušit nabourat a snažit se opravdu jako zapojovat
10:42právě do toho do toho obecného dění ale i do té solidární činnosti vlastně jednoho k druhým. Hm. Eh vy jste zmínil vlastně církevní aktivity. Eh do jaké míry vlastně by podle vašeho názoru měla být církev zapojená do do této oblasti eh jaký třeba případně rozdíly mezi Českou republikou nebo Polskem kde kde ta církev má výrazně vyšší vyšší vliv. Mhm. Tady samozřejmě jsou regiony zvláště támhle západní Čechy severní Čechy který bych jsou řekl ateistické. Ta jižní Morava je v tomto možná silná že vlastně tam ta tam ta duchovní činnost vlastně i na těch v těch obcích jako bych řekl že je velmi silná ta religiozita. Čili čili tam možná máme je takovou výhodu že vlastně tam to tak nějakým způsobem jde samo já to ta spolupráce.
11:17Nicméně i já si představuju že by ty farnosti byly nějak víc zapojeny třeba do těch sociálních sociálních aktivit. Jo že by se tady samozřejmě ty farní charity nám pomáhají při různých sbírkách šatstva nebo prostě když je vyhlášena finanční sbírka že starají se o ty nějaké sociálně potřebné v té obci. Často ty farní charity provozuje různé šatníky nebo jsou tam mateřská centra že pomáhají třeba maminkám nebo mladým rodinám. Prostě ale více bych řekl ideální vždycky je když ta farní charita to zvládá sama a ta profesionální služba tam přijde až třeba těma dobrovolníkama se to nedá pokrýt. Jo čili takový třeba pečovatelská služba profesionální když už zaměstnává lidi tak je tam potřeba skutečně až tehdy kdy vlastně to nezvládají ti dobrovolníci jo.
12:07Čili čili někdy se stává a to to to považuju za chybu že skutečně ta ta profesionální služba tam utlumí ty dobrovolnické aktivity vlastně a oni ztrácí motivaci a říkají: „Jo tak tady prostě už teďka si to město dělá samo tak my už nejsme je potřeba jo. Čili a to je chyba. To by se mělo nějakým způsobem jakoby propojit dohromady a tam si myslím že právě ty farnosti hrají velkou úlohu prostě aby k tomu nedokázalo aby to propojení prostě nastalo teda i s tou komunitou vlastně i přes to farní společenství. Hm. Máte nějaké srovnání jak jsem měl třeba s Polskem nebo s jinými zeměmi? Tak v Polsku je církev vlastně ta má bych řekl hodně hodně silné postavení.
12:51Nicméně ta polská církev bych řekl je taková hodně tradiční Čili čili tam třeba i ředitelé charit jsou všichni kněží že tam hodně mají kněží ty odchází prostě i k nám že často prostě vypomáhají třeba u nás církvi takže tam je to hodně bych řekl opřené o církev a řekl bych že že ta sociální složka tam úplně není až tak rozvinutá prostě jako třeba ta pastorační jo. Čili prostě si myslím že naopak třeba v takovém Německu máme partnerské město třeba Stuttgart tak prostě děkan Udgardský prostě když nás provázel po nějakých aktivitách farností tak 90% z toho byly nějaké charitní služby. Čili prostě on to bere jako ten že to je jeho prostě jako činnost a jeho součást vlastně součást té místní charity takže tam mně připadá nebo i Rakousko je tak podobně postavené že tam ta charitativnost vlastně patří nějak k takovému tomu bych řekl dobrému vzdělání člověka prostě protože to je přirozené že každý člověk teda dělá že se snaží Jo máte pocit že takhle v tom západním světě že to je jako výraznější že je to jako běžné pro jako v uvozovkách každého člověka?
14:06Tam je ta integrita prostě tady to propojení právě tohoto světa bych řekl jako výraznější než u nás. Tady podle mě se hodně podepsala ta doba totality kdy vlastně lidé spoléhali na stát že prostě když se stále člověk šoupl jeho do domů a dochoců prostě Prostě a nepotřeboval žádnou službu prostě jenom neměl na uhlí tak prostě dožil já nevím 30 let domů důchodců že prostě od postele k obědu a zpátky koukal do stropu jo čili čili prostě ta doba už vlastně přinesla tu anonymitu vlastně v té v té době totality a obávám se že pořád nejsme schopni z něj nějak vykročit z té z té totality jo čili tady z toho z té z té uzavřenosti tady do těch ústavů a a prostě těch velkých baráků.
14:53No když si vezmu třeba sám mám na sebe si řeknu jako chtěl bych pomoci. Co byste mi doporučil? Tak charita má strukturu po celé České republice.
15:05My jsme vlastně osm diecézních charit a zastřešená charitou České republiky. Těch místních charit po celé České republice je asi 300. Takže nejlépe myslím že zrovna v Dobřichovicích jste říkal. V Dolní Břežanech. Dolní Břežany pardon tak existuje farní charita takže je tam možný si se dotázat jestli třeba byste mi mohl nějak pomoct. Oni vás nasměrují prostě do nějaké služby k seniorům nebo prostě co bude zrovna potřeba. Prostě nějakou dobrovolnou činnost nebo zapojení třeba do tříklávé sbírky. Můžete se převléct do tříklá
15:55kostýmu vzít děti a jít koledovat takže i toto je možnost vlastně toho zapojení. Mhm. Takže nejčastější bývají takové jako jednorázové akce jestli jsem pochopil správně pro ty pro ty dobrovolníky? Tak jednorázové akce jsou to jsou pro ty krátkodobé dobrovolníky kteří nemají dostatek času třeba ale pak máme ty dlouhodobé dobrovolníky kteří pravidelně dochází do některých našich služeb. Čili jednou týdně třeba nevím na dvě hodiny jde třeba do domu s pečovatelskou službou. nebo do domova pro senický rodičů domova a pro matky v stísnění a dělá tam třeba program pro děti jo. Čili prostě jako ta ta škála bych řekl toho dobrovolnictví je je velmi široká. Mhm mhm jasně. A je buďto jednorázovky nebo 2 hodiny týdně a nebo nebo Ano.
16:22případně případně více klidně třikrát hodiny týdně se dá zapojit pokud Jo má rozumím čas rozumím to. Mně jde zpívat takové jako praktické návody. Jo pokud nás někdo poslouchá a zaujme ho to jo co to vlastně jako obnáší co má konkrétně udělat jo. Hm.
16:40Hm. o tom jak třeba vaše vaše charita funguje nebo případně jiné charity jako fungují Hm. protože pokud říkáme že vy třeba vnímáte že třeba v tom Stuttgartu je to běžnější činností eh tak takový jednoduchý návod může pomoct vlastně i zvýšit ten zájem. Mhm. Jo. Určitě říkám kontaktovat se na místní charitu a zeptat se co co prostě potřebují. Někdy to tak nějak bývá že ten člověk si řeší tím nějakej svůj svůj vlastní komplex nebo problém a to je špatně jo. Čili opravdu ta charita místní tam jsou většinou lidé kteří poznají už na první pohled jestli to člověk jde o skutečně pomáhat a nebo teda jestli si tím chce řešit jenom nějaký svůj problém takže i ta selekce těch dobrovolníků na tom na začátku je potřebná.
17:27Mhm rozumím. Eh když bysme se vrátili vlastně ke spolupráci na druhou stranu to znamená spolupráce vás a Třeba státu. Nějakým způsobem že jo stát vytváří nějaké podmínky pro fungování charit ekonomické že jo a tak dále. Bavili jsme se třeba v minulém díle o podpoře lidí kteří vlastně dochází do při paliativní péči vlastně do domu. Jakým způsobem vlastně vy vnímáte tu podporu státu a eventuelně co byste třeba očekával že by se mohlo změnit nebo posunout? Jo teďka nemyslím že stát vám dá jako napřímo víc peněz. To je vždycky jenom otázka jestli to je reálné nebo to není reálné a jestli prostě v daném období prostě se to vyjedná nebo nevyjedná. Mně jde spíš i o ty legislativní podmínky nebo případně jiné jiné typy podmínek.
18:25Já jsem přesvědčen a vždycky to říkávám jako odvážnou myšlenku že právě do těch zdravotních ani ne ale spíš sociálních služeb jdete těch peněz dostatek. Akorát jsou špatně přerozděleny. Jo něco dostávají lidé že přímo tam to bylo vymýšleno tak že člověk dostane příspěvek na péči a zaplatí si službu kterou si vybere. To moc prostě zatím nefunguje jo. Čili prostě my žijeme na dotacích těch je málo že jsou nějakým způsobem nějak rozdělované čili spíš systémově uchopit vůbec celou oblast vlastně financování a nastavit nějaký pravidla protože stát to hodil na kraje a každej ten kraj si vytvořil vlastně svoje pravidla. Takže je 14 pravidel prostě které čili my zasahujeme třeba máme pokrýváme kraj Jihomoravský zasahujeme do kraje Vysočina prostě částečně ještě do Jihočeského kraje takže máme minimálně tři různý druhy pravidel prostě třeba jak jsme financování a to v jedné organizaci prostě jako to je to je strašný složitý toto nějakým způsobem prostě jakoby vyřešit.
19:28Jo čili kdyby kdyby stát dal jednotnou nějakou metodiku prostě na dělení peněz protože něco jde od státu něco jde od krajů něco jde od obcí jo čili to financování je více zdrojové. Nicméně těch zdrojů prostě je je je tak moc a tak rozdílných prostě protože to tak to působí opravdu na nás obrovskou zátěž té administrativy to vůbec vyúčtovávat a vůbec každý ten zdroj se může použít na něco jiného tak toto jako aby to bylo nějak kompatibilní k sobě tak to je prostě velký problém jo. Čili ta systémovost prostě nastavit to já si teď slibuju od nové vlády že se nám podaří nějakým způsobem ovlivnit a opravdu přesvědčit je o tom nového ministra nebo ministryní práce sociálních věcí přesvědčit je o tom že že právě ta systémovost je to nejdůležitější.
20:16Pak je tam velký problém ještě který vnímám je takzvaná protože jsou u nás dvě ministerstva Ministerstvo zdravotnictví a a práce sociálních věcí tak je obrovský obrovská mezera mezi mezi těma zdravotně sociálníma činnostma. Právě třeba ta domácí hospicová péče to je částečně zdravotnická částečně sociální a právě proto že že se tak nějak prolíná a každý to ministerstvo si drží jenom to svoje tak tam vzniká zase propast vlastně hlavně finanční kdy teda prostě nemůžeme hradit některé náklady ani z těch zdravotních ani z těch sociálních a
21:07Musíme právě získávat jiné zdroje prostě aby jsme je pokryli jo. Čili i ta oblast zdravotně sociální si slibují že by se mohla nějakým způsobem posunout. Byly různé mezirozhodnotní komise já jsem byl členem prostě připravovali jsme různou legislativu vždycky to s každýma volbama to zase padlo pak zase po volbách se to znovu vzkřísilo začalo se odznova. Čili prostě za těch 30 let už jsem zažil tolik pracovních skupin a tolik komisí a a různých koncepcí který nakonec skončily v šuplíku takže takže doufám že se daří aspoň po těch 30 nebo 32 letech prostě od revoluce nějak jaksi systémově tady ty věci uchopit. Hm dá se nějak pojmenovat jednoduše nějakou zásadní věc kterou byste chtěl změnit?
21:33Systémovost. Systémově prostě nastavit tady ty věci říkám těch financí podle mě je celkem celkem dá se říct dostatek na to na to slušné financování akorát končí to někde prostě jakoby v těch v těch já nevím jsou organizace třeba zřízené krajem a zřízené obcemi a ti třeba dostávají větší finance protože mají zřizovatelé obce tak logicky ta obec si těm svým v uvozovkách dává více prostě než třeba těm neziskovkám. Čili kdyby se to rovnoměrně přerozdělovalo tak mají všichni dostatek jo. A říkám to úplně nevím jestli systémově půjde narovnat protože opravdu se to tady těch 30 30 let křivilo. Ale doufám lepší zítky a vždycky jsem optimista že to půjde. No to je vždy jako těžký Taká diskuze žejo.
22:20Centralizace decentralizace každej ten systém má určité mouchy. Eh myslíte že třeba tím centrálnější financováním že těch much bude méně? No když přecházelo to bylo v roce 2015 kdy ty státní prostředky z ministerstva přecházely na kraje tak já jsem seděl v radě vlády prostě a říkal jsem: „Prosím vás nepouštějte to na ty kraje bez jasných pravidel. Ne ty kraje si s tím poradí prostě jako to jo. Čili opravdu oni to pustili teda skutečně bez bez pravidel takže každý kraj si s tím udělal co chtěl pokryl si hlavně ty svoje organizace které zřizuje že prostě a těm ostatním dává jenom nějaké drobky čili prostě čili čili jako někdy mně připadá že ti politici neslyší nebo neposlouchají ten ten hlas odborníků jo kteří jim říkají jak by se to mělo třeba nastavit a tak dále že čili čili doufejme že s novou vládou já vždycky říkám jsem optimista s každou novou novou vládou i na kraji když jsou volby nebo na na městech obcích.
23:20že se podaří něco změnit a ovlivnit. No to je otázka že jo nějakých priorit protože pokud se tím někdo jako bude trošku detailně zabývat tak to asi zlepší. Problém je v tom že těch do těch priorit se nám prostě všechno nevejde že jo že Takže otázkou toho jestli zrovna v následujících čtyřech letech vaše oblast bude patřit mezi ty priority trošku se obávám že asi úplně ne. No já si naopak myslím že by měla a to je právě zase náš úkol na to upozornit. protože v té době covidové de facto přesto že v lůžkových službách žije asi 5% seniorů tak úmrtnost v těch lůžkových službách byla 30% těch seniorů. Čili to už by někoho mohlo teda trknout a říkat si no tak asi je to špatně.
24:05Teda ty velké lidojemy prostě stavět a provozovat je protože tam když se dostal covid no tak zemřela polovina prostě seniorů. Čili jo jo jo jo v těch domácnostech přece jenom ti senioři jsou chráněnější jo. Čili si myslím že právě s tou covidovou budou ty sociální služby nějakým způsobem prostě prioritizované protože to byly jak děti v domácnostech že prostě já nevím nalustá domácí násilí alkoholová závislost ehm drogová závislost lidi bez domova prostě že kteří prostě nemohou přivydělávat v šedé ekonomice dostávají se do dluhové pasti jo. O 30 u nás třeba narostlo o 30 % v dluhových poradnách o 30 % prostě lidí kteří jsou v dluzích a to jsou dluhy Třeba který mají 10 možných jakoby nebo dluží 10 společnostem dluží dohromady já nevím přes milion a už v životě nejsou schopni se z toho dostat jo.
24:59Čili čili prostě bude jich přibývat právě s tou dobou covidovou prostě takže si myslím že by se to mělo systémově řešit. Takže jestli chápu správně tak jedna z vašich tužeb je více podpořit tu domácí péči. To zase jako taková ta hlavní priorita kterou cítím z našeho rozhovoru že jsme se Hm. Ano.
25:26Eh sportování dětí. Mhm. Mhm. Eh existují nějaké nadace které vlastně jako pomáhají a podporují vlastně jako pohyb dětí protože já v tom vidím nějakou prevenci Hm. že Určitě. Jo eh která pak má za ruku tak snížení obezity jo s zdravotním Hm. problémem a tak dále vlastně ale Hm. zatím jsem úplně nezaregistroval že by sportování dětí nějak někdo systémově dlouhodobě podporoval. Hm. A není to třeba téma které které které se někde objevuje. Mhm. Eh úplně není prostě my to jako řešíme jenom částečně. Pro nás je to takzvaná ta primární prevence kdy třeba máme
26:20různé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a tam právě se snažíme ty děti takový ty z těch jaksi skateparků a tak dále podchytávat a snažit se je prostě přinášet jako vím nějakou smysluplnou činnost ať už třeba výpravy do přírody že prostě poznávání přírody. Máme tam i horolezecké stěny děláme závody jo. To dítě potřebuje zažít úspěch jo čili prostě a samozřejmě pak nemá myšlenky na to že by někde s Partou někde drogoval nebo prostě holdoval alkoholu čili čili opravdu ta práce s dětma i v tom sportu je bych řekl velmi důležitá je to součást té primární prevence. Bohužel u nás pořád a to je možná další téma který by se mělo řešit ta primární prevence je pořád podhodnocená jo.
26:46Čili prostě řeší se až následek a to řešení je tak drahé. Prostě kdyby se daly ty finance radši do té primární prevence tak si myslím že se tomu bude daleko lépe předcházet a levněji předcházet. Tak mohu jenom potrhnout protože já jsem původně tělocvikář. A vnímám to že že doopravdy pokud vlastně ty děti si ty návyky pohybu najdou od malička tak samozřejmě pak nemusíme řešit ty ty následné následné problémy. Takže pevně věřím že třeba i ve vaší charitě nebo v jiných charitách zní kde třeba i divize na podporu sportování dětí Sportování jo.
27:23jo Děláme různé třeba hry vlastně sportovní hry právě s tou mládeží prostě s těma v těch domovech pro matky s dětstvím v tísni ale i handicapovaných pané mládeže a tak dále ty to to podporujeme. Hm dobře. Eh co byste chtěl říci na závěr jako nějaké třeba poselství eh které byste chtěl předat posluchačům našeho podcastu? Eh tak myslím si že hodně důležité nebo nejdůležitější vlastně z té práce je budování té sounáležitosti o tom jsme tady už mluvili. A právě úkol neziskových organizací je aktivovat tu občanskou společnost jo. Ať už je tornádo ať už je Covid prostě. To jako přihlásilo se tisíce dobrovolníků že v době toho toho Covidu šili roušky prostě míchali dezinfekce ti tiskli štíty že do těch zdravotních sociálních služeb a nikdo jim nezadával úkoly nebo stát neřekl my to chceme nebo nechceme a tak dále že čili ta čili prostě aby ta občanská společnost dál fungovala i nezávisle třeba na tom státu nezávisle prostě na těch politicích a to si myslím že je jedinou šanci pro naši společnost prostě se dostat teda zpátky prostě do té do té do těch dob prostě kdy teda pomáhat si navzájem prostě běžnou součástí života.
28:40Mhm. To byly krásné slova na závěr. Vodřicho mockrát děkuju za návštěvu. Hlavně ať se daří vaší charitě a samozřejmě možná i na závěr taková drobná drobné lákadlo že pokud jste v manažerských džobech tak myslím si že v organizaci která má eh tisíce lidí. Určitě i dobrý manažer najde svůj svůj post. Možná že ne za takové peníze ale ale určitě s nějakým vyšším cílem a posláním. Hm. Určitě často se na mě obracejí v poslední době třeba takoví vysocí manažeři kteří už prostě jsou tak nějak zvědaví tímto manažerským postem a hlavně tím že tam necítí to životní poslání nebo to to naplnění života. Tak říkají: „My radši půjdem do charity za nižší plat prostě a budem tady dělat smysluplnou činnost než támhle prostě jako dělat něco co úplně nám nepřináší užitek.
29:40Tak doufejme že se vám třeba někdo šikovný přihlásí a přispějeme na dobrou věc. Děkuju Děkuji mockrát. Krásný den. na slyšenou
Přepis je bez rozlišení mluvčích — Google to pro češtinu neumí. Přepis je strojový drobné chyby v něm být mohou.
