Otázka, kterou dostane každý host: „Jaká byla vaše nejlepší a nejhorší investice?“
Ptáme se na investice v širokém smyslu: peníze, čas, lidé i technologie. Co se vrátilo a co ne.
Kdo na tuhle otázku odpověděl
10 ředitelů
Milorad Mišković · Founding & Managing Partner · Karlin Port Real Estate
Za nejnázornější příklad považuje Milorad Mišković rezidenční projekt Kollárova 14 na Karlínském náměstí, který jeho tehdejší Karlín Group dokončila v roce 2006 s architekty Šafer Hájek. Dvaadvacet bytů se tehdy prodávalo v průměru za 45 000 korun za metr, v mikrolokalitě naproti kostelu. Dnes se ve stejném domě podle… něj prodává i starší byt za zhruba 200 000 za metr. Nepřisuzuje to jen nedostatku bytů — podle něj za tím stojí hlavně to, co v Karlíně za ta léta vzniklo kolem.
Na otázku, jestli má top manažer začít skromně po kavárnách, nebo do toho jít razantněji a zainvestovat, odpovídá Štefan Šurina, že to strašně záleží a je to velmi individuální. Pokud ale člověk má možnost tu cestu zrychlit, je to vždycky výhodnější — i vzhledem k tomu, co se naučí a jakým způsobem se to naučí,… protože čas na budování byznysu má omezený. Čím víc to dokáže zrychlit, tím lépe, a v současném světě a na současném trhu může být rychlost extrémně důležitá pro to, jestli v daném tržním segmentu vůbec uspějete. Milan Mahovský namítá, že zkrachuje osmdesát až devadesát procent startupů, takže zrychlit může znamenat i rychleji spadnout do té drtivé většiny. Štefan Šurina to potvrzuje: vždycky je potřeba mít na paměti, aby fungovala jednotková ekonomika. Investoři jsou dnes mnohem obezřetnější, než bývali v minulosti — chtějí vidět, jakým způsobem bude firma vydělávat a jak má nastavenou strategii růstu. Zdravý startup by proto měl mít jednotkovou ekonomiku nastavenou rozumně tak, aby to zvládl i bez těch peněz. Bez nich to bude jen pomalejší; když se peníze nalijí, jenom se to zrychlí a firma dokáže rychleji škálovat.
Tomáš Malovec zkusí popsat, co vlastně takový startup znamená, protože většina lidí si myslí, že startup je malá technologická společnost — a ono tomu tak není. Startup je úplně jiný typ společnosti, která se řídí úplně jinými pravidly než běžná firma. Ukáže to na příkladu. Představte si, že máte unikátní myšlenku,… které věříte, která je podle vás unikátní a která může změnit svět. Teď máte dvě možnosti. Buď si založíte běžnou, klasickou společnost. Na začátku si vezmete nějaký menší úvěr, naberete prvních pár lidí, pár let budete vyvíjet produkt, etablujete ho na lokálním trhu, za pár let se možná dostanete dál a organickým růstem pomalu, relativně konzervativně, ale bezpečně rostete. Za pět let máte možná obrat v desítkách milionů korun a na lokální úrovni si řeknete, že je to dobrý výsledek. Ale velmi rychle někdo zjistí, že vaše myšlenka je dobrá, vezme ji, aplikuje ji globálně — a má obrat v řádu miliard korun.
Toho, že by AI lidi připravila o práci, se František Zeman nebojí: místo pozic, které kvůli ní zaniknou, vzniknou nové joby. Čeho by se u AI bál nejvíc, je spotřeba elektřiny. Poukazuje na to, že Microsoft a Google začínají kupovat a restartovat už vypnuté jaderné elektrárny, což spousta lidí zaznamenala v tisku, a že… do oblasti jaderných elektráren začal investovat i Amazon. On sám na to zareagoval vlastní investicí: koupil si drobné ETF na jadernou energetiku a na uranové těžaře. Vychází z úvahy, že spotřeba elektřiny se ve světě zvyšuje nejen kvůli AI, ale obecně, a že bez energetiky to nepůjde.
Na otázku, na čem se láme, kdo investici dostane a kdo ne, odpovídá Vít Šubert konkrétně. Zkušený investor se v prvním kole dívá jen na dvě věci. První je founding tým: jestli věří, že lidé, kteří ten nápad mají, mu rozumějí, rozumějí trhu a jsou schopní nápad na trh dostat. Druhá je produkt: jestli věří, že má na… trhu místo. Mezi tyhle dvě věci si rozdělí váhu a pokud se u obou nerozsvítí zelené světlo, neinvestuje. Může se mu líbit produkt, ale když nevěří, že ho tým dokáže naškálovat a dostat na trh, nedá peníze. Podle Víta Šuberta je to úplně základní kritérium, které zakladatelé často podceňují. K tomu se investor dívá na velikost trhu a na škálovatelnost: produkt nesmí být proprietární pro každého klienta, to je smrt a nikdo do toho investovat nechce. Škálovatelný globálně přitom neznamená, že musíte hned dobýt Ameriku. Stačí, když si investor umí představit, že produkt půjde aspoň na tři čtyři evropské trhy. Skočit rovnou do Ameriky bývá naopak chyba, protože cash burn je obrovský, runway se zkrátí na polovinu a startup, kterému se v Česku dařilo, může umřít dřív, než se rozkouká. Podmínkou je taky připravenost před samotným pitchem: v Silicon Valley musíte chytit pozornost do pěti minut, v Y Combinatoru vás nenechají ani dokončit, když nezaujmete během tří.