Největší fuck up kariéry a co bych dnes udělal jinak

Třetí firma Adama Kurzoka, sociální síť pro firmy postavená na firemních datech, se nepodařila a on faktory pojmenovává bez vytáček. Zaprvé si myslel, že tu firmu odtáhne sám. Dnes ví, že mít správné společníky nebo správné první klíčové zaměstnance je v prvních fázích firmy, kdy zároveň hledáte produkt i své místo na… trhu, naprosto nezbytné. Přiznává, že svými talenty a primárním nastavením není dobrý CEO, což mu ukázala až tahle třetí firma: rutina, výkon a motivace lidí jsou podle něj jeho slabiny. Utopil v ní část peněz z exitů obou předchozích firem a měl v ní i investora. Protože si myslel, že to zvládne bez dalších klíčových lidí na úrovni spoluzakladatelů nebo founding týmu, dělali na jedné straně produkt s velice omezenými prostředky, na druhé straně už museli dělat sales a prodávali zatím jen vizi, a v jednu chvíli se to prostě nepotkalo. Vývojový a produktový tým byl malý, technologická výzva nebyla snadná a on v tom byl v podstatě sám. Dodává, že se z toho poučil: další společnosti už postavil na lidech chytřejších, než je on sám. Zároveň připouští, že opravdu silný CEO dokáže tým složit i bez spoluzakladatelů a jsou u nás příklady lidí, kteří první tým se silnými skilly a motivací složili a produkt vydupali ze země.číst dál

Daniel Ryška otevřeně mluví o pár mini fuckupech: rizika pořádně nezvažovali a živelně se rozhodli otevřít Dubaj, protože tam viděli super příležitost, a až za běhu zjišťovali, že tamní legislativa funguje úplně jinak. V Česku pošlete projekt stánku, obchodní centrum se na něj podívá, řekne v pořádku a stavíte. V… Dubaji konzultuje obchodní centrum celý projekt do detailu, musíte mít razítko na každé jeho části, centrum vám schvaluje dodavatele a jde se samo podívat do továrny, jestli materiály odpovídají projektu. Stánek se musí nejdřív složit v továrně, tam dostane razítko, zase se rozloží, postaví se na místě, znovu se zkontroluje a teprve pak přijde razítko poslední. Celý ten sešněrovaný proces zvládnou během pár týdnů, ale pro člověka, který nemá zkušenosti z Dubaje nebo tam nemá vlastního člověka, je to naprosto jiný svět.číst dál

Když ÚOL v roce 2017 začal budovat pobočkovou síť, měl osm set padesát klientů a snem byly tři tisíce. Cíl se nakonec splnil, jenže asi o dva roky později, než měl — a stálo to spoustu energie, peněz a nervů. Jana Jáčová to shrnuje bez příkras: měla velké oči a špatně si to spočítala. Její věta k tomu zní, že Excel… snese všechno, protože si v něm můžete optimisticky namodelovat cokoliv. Dnes už mají data a poučení z vlastních chyb, takže se expanze plánuje líp: cílem je deset tisíc klientů, tedy zhruba procento trhu.číst dál

Vyhodit peníze jde podle Tomáše Valy strašně jednoduše a jemu se to párkrát stalo. Někdy šlo o slepé uličky, kdy si věc špatně spočítali. Horší je ale případ, kdy ji spočítali dobře, jenže IT je IT a cestou vás to svádí — ještě tohle by tam muselo být, jinak to nebude fungovat, a ještě tohle. Najednou je projekt… třikrát větší, než jste kalkulovali, a protáhne se; jenže už ho chcete mít hotový a funkční, tak zaplatíte. Dlouhodobě se to podle něj vrátí, jen návratnost je podstatně delší, než bylo na začátku v plánu.číst dál

Textové online přenosy David Schlegel sám vymyslel a pořád je má rád — a přesto je to podle něj věc, kterou nedokázali dotáhnout. Nedokázali odhadnout, kam vývoj půjde: dnes lidé sledují streamy, které tehdy nebyly dostupné, a mladí lidé nečtou; vlastní děti ve věku šest a devět let musí do čtení nutit, zatímco on měl… v jejich věku přečteno spoustu knížek. Pak přišel Livesport, který se místo textových přenosů zaměřil jen na data a statistiky — a protože statistiky jsou univerzální, udělal z toho globální projekt s celosvětovým úspěchem. Esports.cz měl globální ambice taky, jenže výroba textových přenosů byla ekonomicky náročná, takže online dnes existují kromě Česka už jen v Polsku a na Slovensku. Firmu dnes živí spíš informační a statistické systémy pro sportovní svazy po celém světě.číst dál