Otázka, kterou dostane každý host: „Bez jakých nástrojů a rutin by vaše firma nefungovala?“
Konkrétní nástroje, rutiny a rituály, na kterých stojí chod firmy. Od porad přes reporting po osobní systém práce.
Kdo na tuhle otázku odpověděl
49 ředitelů
Vojtěch Malina · CEO · CleverFarm, a.s.
Bez čeho to nefunguje, je měření. Pozemek se nejdřív rozčlení na zóny, protože pole ani městský park nejsou homogenní — liší se typ půdy, sklonitost, vystavení erozi i podnebí v rámci jedné plochy. Pak se pracuje s půdními hydrolimity a s tím, co na ploše roste, ať je to pšenice, rekreační trávník nebo tramvajový pás.… Závlaha se pouští teprve ve chvíli, kdy se vlhkost blíží limitu — tím se tráva trénuje, aby vydržela, místo aby se zalévala pokaždé, když si někdo myslí, že je sucho. Vojtěch Malina to shrnuje tak, že teprve když máte data a měříte, můžete něco řídit.
U automatizace je pro Michala Kubíčka rozhodující návratnost a má ji převedenou na peníze a na čas. Když už v tom jede, trvá mu nastavení nějaké poloautomatizace nebo AI asistenta pět až dvacet minut; kdo zkušenosti nemá, počítejme dvacet minut až hodinu a půl. A pokud jde o úlohu, která vám denně zabere pět minut,… velmi rychle si spočítáte návratnost toho času — protože úloha, která trvala pět minut, vám najednou bude trvat dvacet sekund. Sám to má zařízené tak, že na pracovišti má obrovský široký monitor: dole notebook, v jednom poli druhé okno nad sebou, vpravo úkolovník, vlevo Netflix a pod tím dva chaty, jeden od ChatGPT a druhý od Claude, což je trošku jiná společnost. Je to tam proto, že v každém z těch políček mu čeká těch jeho pět brigádníků, až jim něco hodí — a hází jim denně dvacet, třicet různých věcí, některé složitější, některé méně. Ve finále to šetří neskutečně moc času.
Hlavní rozdíl je podle Petra Kovaříka v tom, co vlastně řídíte. Ve výrobě řídíte proces, máte technologickou disciplínu, řídíte kvalitu a spoustu objektivních čísel a pracujete s týmem inženýrů, tedy technicky vzdělaných lidí vzdělaných v oboru. Když přijdete do obchodu, proces je taky nějak nastavený, ale už neřídíte… inženýry a technologie: po lidské stránce probíhá vedení úplně jinak, cíle jsou nastavené jinak a i cesta obchodníků k těm cílům je jiná. Zjednodušeně řečeno mu ve výrobě chyběla lidskost a v obchodu technické disciplíny — a právě ty technické disciplíny do obchodu přinesl. Měření, výkonnost, ptaní se zákazníků, co od nás chtějí, a větší statistiky. Tu měkkou část uměli obchodníci daleko líp než on a tu se zase učil od nich: jak být úspěšný v sociálních vazbách a vůbec něco prodat. Když obchod necháte povlávat, výsledky vám někdy donese a někdy ne. Ale když to trochu svážete a namíříte — budeme prodávat tohle a tady, spočítáme si potenciál a začneme to měřit — pak líp zjistíte, jakou podporu lidé potřebují od organizace, od značky i od distribuce, aby prodávali líp. Jakmile tohle nemáte, jste trochu naslepo a nežijete ten potenciál. Kovařík dodává, že se bavíme o době kolem začátku tisíciletí, kdy teprve začínalo SAP a měření výkonnosti bylo na úplně jiné úrovni než dnes.
Konkrétní use casy, které si v Eldisonu vysloveně vybírají, jsou ty, kde dokážou pomoct zrychlením růstu. Founder stráví často spoustu času na fundraisingu — ten se snaží zrychlovat. Nastavení esopové struktury se snaží standardizovat tak, aby si founder mohl vzít hotový standard a v podstatě od druhého dne přidělovat… opce. U kontraktování zákazníků se snaží nastavit jednotný model a nezůstat jenom v té legal rovině: pomáhají třeba obchodníkům, aby rozuměli tomu, co v kontraktech je, a dokázali díky tomu zkrátit prodejní cyklus. Když má B2B startup mířit na velké korporátní klienty, každý týden nebo měsíc, o který se prodejní cyklus zkrátí, generuje hodnotu — firma dokáže rychleji růst na kontrahovaných tržbách a tím se zvyšuje i multiple na valuaci celé firmy. Cílem je, aby se firmy nezasekávaly na věcech, které řešit nemusí, a řešily to, co pro ně má opravdu hodnotu a pomáhá růstu.
Místo, kde jim to začalo poměrně spolehlivě šetřit strašně moc času, je načítání klientských specifikací — jak v nabídkové fázi, tak následně v engineeringu. Jsou to prostě fascikly listů nebo stostránkové dokumenty v PDF, a mnohdy dostanete od stejného klienta tři rozdílné zakázky, u kterých je devadesát procent… specifikací shodných a vy potřebujete identifikovat to nízké procento, kterým se liší. Bezchybné to samozřejmě není, ani ty modely bezchybné nejsou, ale začalo jim to šetřit strašně moc peněz. Úplně triviální prompt ve stylu najdi deset rozdílů ale zas až tak nefunguje — je potřeba vědět, po čem se vlastně ptáte, když ten prompt zadáváte. Vojtěch Křenovský to považuje za jeden z game changerů: zrychlil se nabídkový proces i vstupní hodnocení zadávacích specifikací, ještě než engineering začne práci. K vytváření 3D modelů jejich výrobků se zatím neposunuli, tam je podle něj stále potřeba lidská inteligence. U vstupních parametrů a zjištění, čím se poptávka liší od té předchozí, to ale hodně pomůže a zrychlí — inženýr nemusí tři dny pročítat sto stránek dokumentace, smrskne se to na půl dne.